Oficiální stránky kadaňského klubu malé kopané

Turnaj "O pohár starosty města Kadaně" se konal v pěkné hale ve Vilémově ve dnech 23.-24.1.2004. Byl to již 8.ročník. Loni jsme skončili na 6.místě a tak jsme chtěli toto umístění vylepšit, ale po zhlédnutí jmen přihlášených mančaftů jsme museli uznat, že naše předsevzetí může skončit fiaskem. Turnaje se zúčastnilo 24 mužstev rozdělených do čtyř skupin po šesti. První čtyři mužstva postoupili do dalších bojů, které se již hráli vyřazovacím způsobem. O tom, že bychom nepostoupili ze skupiny jsme ani nepřemýšleli, ale v průběhu turnaje jsme zjistili, že jsme měli. Základní skupinou jsme se protloukali od zápasu k zápasu a byli rádi za každý bodík a před posledními zápasy jsme byli nuceni ke kalkulacím kdo s kým musí jak hrát, abychom se vůbec do dalších bojů protlačili. Díky vítězství Astry nad Pastýřkou Kladno jsme před posledním utkáním ve skupině s Kopačkami měli postup v kapse a tak jsme již hráli o to, jestli postoupíme  ze 3. či 4.místa. Nakonec jsme vzali za vděk čtvrtým a čekali kdo že to vyhraje skupinu C a stane se tak naším popravčím, neboť formu jsme opravdu neměli valnou.

Po nepříliš vyvedených zápasech nás čekala přestávka, kterou jsme vyplnili nezvyklým způsobem. Jelikož se Bok stěhoval ke své dlouholeté přítelkyni Janě a Otry přemisťoval svůj příbytek do uvolněného bytu po Bokovi, nastala akce „kulový blesk II“. Bok jako protřelý politik a manager využil volného času před osmifinálovými souboji a nahnal celé mužstvo na přesun svého, po léta shromažďovaného, majetku. Obyvatelé sídliště „A“ tak mohli na vlastní oči vidět největší hvězdy IQ-0, jak se lopotí s krabicemi na zádech a igelitkami pod paží a pobíhají z jednoho bytu do druhého. Na některých bylo vidět, že s manuální prací nejsou největšími příteli, ale nakonec se vše stihlo přestěhovat včas a tak byli všichni brigádníci pozváni na zaslouženou svačinku, která připomínala předsvatební hostinu (třeba Janička chtěla Bokovi něco naznačit). Když si playeři nacpali nácky, vyrazili jsme plni odhodlání zpět do Vilémova, kde jsme však nečekali žádný zázrak a počítali jsme, že po prvním zápase pojedeme domů, ale jak se ukázalo, fyzická práce a Bokova zelňačka v nás probudila reprezentační formu. V Kadani jsme ponechali Jarouše Seiferta, který se musel jít věnovat náročné manželce a vzali s sebou Jarouše Waldu, který, ač po celonoční oslavě, měl být naším tajným trumfem.

Vývoj ve skupině C nám nahrál do cesty prozatím neporažené mužstvo ČSAD, jehož páteř tvořili Lešťa a kouč Seli, a které skupinu vyhrálo s impozantním skóre 12:1. Jejich brankář nás před utkáním upozorňoval na skutečnost, že obdržel prozatím pouze jeden gól a že se cítí neprůstřelný , tak jsme mu tam jednoho smrkli, pochválili ho za to, že za celý turnaj pustil jen dva góly a poslali ho vysprchovat. Ve čtvrtfinále nás čekali Veteráni z Vinei, Jarda Přibyl nás na chvíli přibyl k zemi, když proměnil ojedinělou šanci a poslal svůj tým do vedení 1:0, ale zlepšenou hrou v závěru utkání jsme strhli vítězství na svou stranu a do semifinále jsme postoupili po přesvědčivém vítězství 3:1. Další překážkou byli tentokrát junioři Vinei, jejich starší kolegové, kteří již popíjeli limonády u baru nás povzbuzovali k co nejlepšímu výkonu, neboť chtěli být v souboji na dálku lepším týmem. Vineu jsme porazili bez větších problémů 4:2 a Veteránům potvrdili jejich tezi, že byli pro nás tvrdším oříškem, což jim udělalo očividně dobře, neboť na jejich postarších tvářích se zjevil dětský úsměv. Už nás čekalo pouze finále a osud tomu chtěl, abychom narazili na „svého zachránce“ ze základní skupiny, na tým Astry. My ovšem neměli slitování a pověsili jim na krky stříbrné medaile, po vítězství 2:0.

Po závěrečném hvizdu jsme se lehce objali, vysprchovali se ve studené vodě (soupeři, které jsme vyřadili se nám pomstili a všechnu teplou vycákali na svá, porážkou zdecimovaná, těla) a jeli do Kadaně, kde nám na Ústecké pivnici, starosta města, p.Kulhánek, předal obří putovní pohár a pohár pro vítěze. Jelikož se blíží volební období, pomohli jsme panu starostovi v jeho kampani a nechali místní novináře, aby si pořídili několik fotografií, s našimi mediálně známými obličeji, které mu jistě zajistí hlasy od našich fanoušků.

*) střelce doplním, neboť si je vážně nepamatuju