Oficiální stránky kadaňského klubu malé kopané

27.5.07 od 9:50 hod

Je 6:30 a vylézám z vyhřátého pelíšku, roztahuji žaluzie a pozoruji jak se celé město probouzí do krásné neděle. Po nočním dešti nesmělé Sluníčko svými paprsky odstrkuje zbytky mraků, aby mělo lepší výhled. Lidé s olepenýma očima a rukama plnýma igelitových tašek spěchají do betonových krabic vlastněnými západoněmeckými vykořisťovateli, aby zde utratili těžce vydělané koruny. Všudepřítomné letáky je velkými písmeny lákají na jedinečné ceny a neviditelná ruka trhu jim nenápadně luxuje kapsy. Černá kočka se ze zastřešeného prostoru, který slouží jako parkoviště kontajnerů na komunální odpad, chystá ulehnout do blízkého houští k zaslouženému spánku, neboť tuto noc byli kocouři obzvlášť při chuti. Důchodkyně z protějšího paneláku, vykloněná z okna, s mohutnými prsy lehce se povalujícími po plechovém parapetu, drobí holubům tvrdý rohlík. Chodník pod mým oknem je lemován několika loužemi, které z výšky připomínají svatební koláčky, ale z blízka je patrné, že jde o kašovité důkazy toho, že na Astře to v noci žilo. Hugo vychází na balkón, objímá manželku a pravou pěstí se tluče v prsa, připomíná gorilího samce, jeho drobná polovička na něj blaženě hledí a vlhkým pohledem mu děkuje za prožitý orgasmus. Já se v prsa nebouchám, podrápu se na zadku a uvědomuji si, že dnes musím podat kvalitní fotbalový výkon, jinak mě Lastr sežere. Dnešní zápas začal totiž dávno před úvodním hvizdem, to když se Lastr s Luigim, po vypití několika litrů piva, pasovali do role managerů a uzavřeli mezitýmovou sázku – poražený klub bude od té dobroty a koupí vítězi velký sud plný zlatavé dvanáctistupňové kapaliny. Luigi byl za svůj počin nazván, ikonou Šmoulího klubu Pešivkou, velikášem a nabobem a ani ostatní spoluhráči ho příliš nepochválili, asi tušili, že rozlousknout IQ bude oříšek s tvrdou skořápkou. To my se k celé záležitosti postavili čelem, neboť Lastrovo argumenty, které se mu během chůze pravidelně pohupují podél těla jsou více než dostačující. Lastr několikrát v horkém týdnu žádal protisázeče o vyplacení odměny, neboť samotný zápas se mu jevil dávno vyhraný. Je pravdou, že Lastr se ukázal managerem pár-exceláns, jeho Tichonovská metoda slavila úspěch. Ihned po uzavření sázky vytočil čísla všech spoluhráčů a seznámil je se vzniklou situací, zároveň je upozornil, že absence může mít nedozírné následky a příchozí MMS s brunátnou mohutnou rudou hlavou a zaťatými zuby, podtrhovala vážnost jeho slov. Ani Ivánek, který v současnosti žije v Austrálii, kde se živí jako inseminátor ptakopysků, nebyl omluven a na zmiňovaný zápas se musel dostavit.

To jsme již dlouho nezažili. Do úvodního hvizdu zbývá deset minut a na škváře se rozcvičují natěšení sportovci v oranžových dresech, taková účast vyčaruje křečovitý úsměv na tváři Lastra i jím dnes zastíněného Prezidenta. Jako bychom se vrátili o několik let zpět. Lastr ochraptělým hlasem zbytečně připomíná důležitost dnešního utkání, všichni máme totiž pro jistotu na svých mobilech nastavenou tapetu s výše popsanou tváří, která nás celý týden udržovala ve střehu. Soupeř přichází trochu nesměle, ale snaží se navodit sebevědomý dojem, kterému však nevěříme. Pešivka pro jistotu odjel na Slapy, aby nebyl přímým účastníkem případné potupy. Trenér Šmoulů zápas ovlivňuje již zahajovací sestavou, to když do branky nestaví vynikajícího Tichouna, který vychytal již nejeden shot-out a jehož zázračné reflexy daly vzniknout jeho sportovní přezdívce Superoctopus, ale Rajchlína, na kterém je patrná nervozita pramenící z jeho mládí, tak těžké břemeno dnes nemůže unést. Rozvrkočený Luigi, zpoza zábradlí podporován spanilou přítelkyní, po několika minutách zjišťuje, že IQ jde jasně za svým cílem, respektive za svým sudem. Walda vysokým lobem odkopává míč z vlastní poloviny a ten směřuje někam do prostoru soupeřova pokutového území, tam stojí vysoký topol Fanda a za ním se krčí náletový křovík Bok, Fanda situaci trestuhodně podceňuje a míč podstojuje (podskakuje by byl silný termín, neboť Fanda se od země vůbec neodlepil), ten přistává na nártu našeho špílmachra, který s obdivuhodnou chladnokrevností jemu vlastní pokořuje Šmouly poprvé – 1:0. Šmoulové Fandovi zlostnými pohledy dávají najevo, že tento gól je na jeho kabátu. V obraně nás nejvíce zlobí atlet Venca Kratochvíl, v ruce drží štafetový kolík a neustále sprintuje sem a tam, balón mu sice trochu překáží, ale jeho vířivý pohyb nás i tak znervózňuje, Otry mu při vzájemných soubojích několikrát počechrá holenní kosti, ale to Vencovi vůbec nevadí, naopak zrychluje ještě víc, aby ho příště Otry nedohonil. Po jednom sporném momentu, kdy soupeř očividně zahraje rukou ( z čehož následně vytěží skorošanci), aniž by si toho rozhodčí Široký všiml, bere spravedlnost do svých úst Otry a Širokému hlasitě připomíná, že na hřišti je pouze proto, že to pravidla přikazují a že jestli se bojí pískat, ať raději zadupe píšťalku do škváry. Dvoumetrový Široký se stydlivě scvrkl a tenkým hláskem slíbil, že se polepší. Dokonce již sahal do kapsičky, aby sám sobě udělil žlutou kartu. Několik dalších příležitostí jsme prozatím nedokázali proměnit, především nádherná ulička na Otryho, před kterým již zívala pouze prázdná branka, po gólu volala, ale naneštěstí pro nás byla ulička o něco delší než bylo potřeba a tak Otry natahoval kopýtko marně. Šmoulové byli prozatím bezzubí a Karlííík musel zasahovat pouze sporadicky. Když už soupeř přečíslil naší obranu a vypadalo to, že by se mohla urodit slibná šance, zjevil se ze škvárového oparu Dušan a míč razantně ukopl na poblíž stojící kolotoč. Naší hře pomohla především pohyblivost Waldy, Ivánka a Šperglína, kteří tak vytvořili prostor pro ostatní hráče. Při jedné takové rychlé akci Walda našel volného Boka, ten situaci ještě vyvoněl posunutím na Lastra, který již nedal Rajchlínovi šanci - 2:0. Obličeje šmoulích hezounů se začali krabatit ještě více, ale nebylo všem dnům konec. Elitní střelec Dušan si chtěl také vyrýt zářez na svou pomyslnou pažbu a vystřelil tudíž nebezpečný projektil směrem na branku soupeře, Rajchlíno však ležérně vyrazil míč tak nešťastně, že ten pouze brankáře přelétl a za jeho zády se snášel k zemi, tam však číhal štírek Šperglíno a uklidil ho na své místo - do sítě - 3:0. Poločas byl pro dezorientované Šmouly vysvobozením a Lastr si již představoval jak naráží zaslouženou odměnu.

Do druhého poločasu nastupovali Šmoulové s jasným předsevzetím, vstřelit co nejdříve branku a pokusit se o fotbalový zázrak, ale my byli logicky proti. Machy, Lešťa i Jelen kroužili kolem našeho vápna jako hladoví supi nad mršinou, ale obránci je pomyslnými klacky odháněli zpět na svou polovinu. Naše ostražitost však začala polevovat a z toho vykrystalizovaly nebezpečné šance soupeře. Asi jednu z největších měl Luigi, který dosprintoval vypíchnutý míč mířící na naší polovinu, Karlííík si pro něj sice mohl doběhnout, ale trošinku zaspal. Luigi,s parťákem po boku, běžel na Karlíííka zcela sám a v hlavě se mu již rodila nějaká kulišárna, ale náš krušnohorský levhart mu vytancoval naproti. Luigi chtěl ještě vykreslit dlouhou kliku kolem našeho brankáře, ten však mrštným skokem pod nohy narušitele lapil míč do svých rukavic. Z následného rychlého protiútoku Šperglíno nezištně patičkou přenechal  míč Bokovi a ten zesměšnil Rajchlína počtvrté, když si před Šmoulím strážcem branky přehazoval míč z nohy na nohu a ten na oplátku sebou plácal na škváře ze strany na stranu a srandovně při tom mával rukama, připomínal takovou oteklou Hanku Kynychovou z pořadu Cvičme pro zdraví. Když ani Venca Kratochvíl nedokázal vsítit z nadějné pozice, neboť dnes spolehlivý Karlííík vytěsnil jeho prudkou střelu na rohový kop, bylo jasné že si náš gólman připíše čisté konto a my si další týdny budeme vychutnávat důležité vítězství a našim kamarádům to dáme pořádně najevo. Toho si byli vědomi i samotní protagonisté v modrožlutých elastických trikotech. Závěrečný hvizd ukončil dnešní sportovní dopoledne a odstartoval pivní maratón, který skončil až s hukotem sov a našich manželek.

 Sestava: Karlííík – Prezidento, Lastr, Dušan, Otry, Šperglíno – Bok, Ivánek, Walda

Góly: 2x Bok, Lastr, Šperglíno

ŽK: Otry - Kabát