Oficiální stránky kadaňského klubu malé kopané

13.5.07 od 9:50 hod

Tradiční sraz před zápasem opět vyvolal na tváři Prezidenta vrásky, neboť hlouček fotbalistů jen vzdáleně připomínal košatou sestavu loňského mistra. Naše „hvězdy“ (Meli, Šperglíno, Hefi, Héla), které by měly přinášet do hry klid, techniku a fotbalovost na nás kašlou a jsou tudíž na prodej. Případní zájemci nechť si připraví soudek piva a spojí se s naším managerem Emílem, který dojedná podmínky přestupu a dohlédne na právní stránku věci. Otry s Waldou zase nemohou chodit pravidelně, takže ten zbytek co se krčil v areálu sportoviště, jsou současní gladiátoři, kteří se snaží udržet prestiž IQ v těžce vydobytých výšinách. Dle mého názoru však jde spíše o klinickou smrt tradičního týmu a v dálce je již patrné pověstné bílé světlo. Jestliže nepřijde nová krev – IQ zemře v krutých bolestech za ukrutného Prezidentova řevu.

Dnes ani Mova nebyla kompletní, hlavně v ofenzivě jí chyběli Kremros a nejlepší přítel Kubího- Číbo, Jánošík severu, který mužům bere, aby ženám dával. I tak jsme nastoupili do zápasu s respektem a úvodní minuty naznačovaly, že plichta by dnes nevadila ani jednomu z mužstev. K překvapení všech jsme se však po několika ošemetných situacích před soupeřovou bránou dostali do vedení po narážečce Boka na volného Jakoubka, který neměl potíž s tím, aby uklidil míč za bezmocného Lůďu – 1:0. Pak však vystrčil růžky i protivník a po nepřehledném závaru v našem vápně jsme si oddechli, že naše branka zůstala nedobyta. Pak zahřmělo ještě jednou, mohutný Schorňas si postavil míč na hranici vápna, aby rozehrál volný přímý kop a levačkou, jejíž obvod má stejné rozměry jako obvod hrudníku našeho gólmana, uštědřil míči takovou kinetickou energii, že balón prolétl zdí i houštinou těl, za ní stojících a zastavil se až v náruči Karlíííka, který ani nevěděl jak míč chytil, přesto se tvářil, že šlo o natrénovaný zákrok. Těsný náskok jsme si udržovali opatrnou hrou a čekali jsme až Malhausovce přepadne nervozita, která musela s ubývajícím časem nutně přijít. Naše obrana v čele s Lastrem hrála excelentně a soupeř tak nemohl najít klíč k odemknutí naší svatyně. Kubí ve středu hřiště, v roli jakéhosi předstopera sbíral nakopávané míče z hlouby soupeřovy obrany, ale kamenem úrazu nesčetněkrát bylo naše zoufalé zpracování. Míč pak poletoval našim hráčům kolem celého těla a odrážel se od všech kloubů, které můžeme na lidském těle napočítat, ale ne a ne ho dostat na zem. Kubí je v tomto asi jeden z nejlepších, takže několikrát připomínal spíše ruského žongléra s ohnivou koulí než trenéra naší nadějné líhně místního FK.  Několikrát dokonce žongloval pouze se vzduchem, to když mu soupeř sebral balón aniž by si toho Kubí všiml a kolemjdoucí se mohli domnívat, že na hřišti vystupuje borec z baletní scény Národního divadla. Do konce prvního poločasu stav skóre zůstal zachován.

S ubíhajícími minutami poločasu druhého Mova skutečně hru otevřela a odměnou jí byly góly ve vlastní síti. Jakmile to bylo 3:0 už jsme mohli slavit, neboť soupeř rezignoval úplně, Lůďa již hrál na pozici libera a branka tak zívala prázdnotou. Ojedinělé šance soupeře jsme zavčasu uhasili a tak jsme v celku poklidném tempu čekali na závěrečný hvizd. Závěrečný gól Lastra, kdy vysokým lobem z vlastní poloviny přehodil vše před sebou, včetně Lůdi, završil náš celkem dobrý výkon – 5:0.

Sestava: Karlííík – Lastr, Kubí, Prezidento, Dušan – Bok, Jakoubek

Góly: 2x Bok, Jakoubek, Kubí, Lastr