Oficiální stránky kadaňského klubu malé kopané


 

 

29.5.07 od 10:40 hod

Dlouhá přestávka po loňské úspěšné sezóně skončila a opět nám začal ligový kolotoč. V prvním kole jsme se rozehřívali s Liďákem, který jsme porazili 5:3. Dnes proti nám však měl nastoupit soupeř většího kalibru, který již několik ročníků okupuje přední příčky a sice klášterečtí Futráci.

Do branky se tentokrát postavil, oproti Lastrovi asi třetinový, Karlííík a obranu přijel vyztužit čerstvě vyholený a pokérovaný Otry, jehož vyzáž tak konečně korespondovala s pověstí, která ho předchází. Jeden z útočníků se při pohledu na něj rozbrečel a utekl zpátky na vlakové nádraží a hybaj domů. V útoku si letošní premiéru odbyl i Bočíček, který přes zimu zmužněl a mohutně ochlupené podpaží naznačovalo, že již není tím nesmělým benjamínkem. Dalším překvapením pro nás byl volně vlající dres na mohutné postavě Lastra, Prezidento ho chtěl pochválit za vzorné dodržování životosprávy, důsledkem čehož bylo shození několika kilogramů našeho playera, ale vtom si všiml mohutných klínů všitých mezi přední a zadní díl dresu, čímž byla záhada vyřešena a pochvala nevyřčena. Je vidět, že šikovná krejčová zvládne více než pochybná dieta paní Kořínkové.

Rozhodčí Široký dal hvizdem pokyn k nelítostnému boji. Stejně jako Futro i on si oblékl fialový dres – alespoň nám bylo jasné za koho bude „hrát“. Karlííík byl vedením IQ upozorněn na nejnebezpečnějšího hráče soupeře, kterým byl k jeho překvapení Kubí, jenž v minulém zápase nedal Lastrovi šanci a s přehledem vyrovnal na 1:1. Karlííík si vzal tyto poznatky k srdci a hned od začátku si Kubího natěsno hlídal, tím pádem sice občas zůstala branka prázdná, ale jelikož byl Kubí obsazen, nemohlo se stát nic, co by změnilo nulu na naší straně skóre. Po vlažném úvodu, kdy se soupeři především okoukávali, se pomalu začaly rodit šance na obou stranách. Kubí, otráven důsledným presinkem, se přesunul do vápna soupeře a to se ukázalo geniálním. Lastr krásnou třicetimetrovou kolmicí po zemi našel právě volně se potulujícího Kubího a ten drže se hesla „Kam jsme čelem, tam to perem!“ zavěsil (do soupeřovo branky) na 1:0. Několik šancí jsme ovšem trestuhodně zahodili, např. Dušan si pěkně naběhl k pravé tyči, ale míč nedokázal usměrnit do prázdné branky. Pak zaváhal Kubí, když špatně odhadl oblouček z hloubi soupeřova pole, ten ho přelétl a zcela osamocený útočník vyzval Karlíííka k souboji, náš gólman naštěstí vytrčil pravý spodní úd a šanci zneškodnil. Po jednom z rohových kopů Karlííík vyrazil míč přesně na nohu unikajícího Otryho a ten se sprintem rozběhl na zteč. Kousek za polovinou ho však ze zadu sestřelil jeden z hráčů Futra a to neměl dělat. Otry skončil v trojtém parakotoulu a během této gymnastické vložky se proměnil z bílého skinheada v černého E´toa. Již v tuto chvíli protihráč tušil, že si pohrál s nasranou kobrou a děkoval Rathovi, že nezprivatizoval všechny polikliniky. Umouněný Otry se vymotal z mraku škvárového prachu a se široce rozevřeným chřípím se jal hledat viníka. Po hřišti pobíhal jak býk vypuštěný do ulic Pamplony až jeho zrak spočinul na ubohém skoronebožtíkovi, který litoval, že poblíž není Figo, čaroděj druhé kategorie, se svým pláštěm, který dokáže učinit člověka neviditelným. Alespoň se dětinským pokusem snažil strnulým výrazem imitovat pohozenou větev. Otry k větvi přistoupil blíž, z černé tváře vyvalil bílé oči a častoval nešťastníka sprchou nevybíravých výrazů. Místo interpunkčního znaménka použil své tvrdé čelo a uštědřil soupeři tzv. Zidanovku. Otry ještě chvíli hledal někoho, komu se jeho jednání nelíbilo, aby si ještě ulevil, ale soupeř klopil zrak k zemi. Rozhodčí Široký rozechvělou rukou vytáhl pouze žlutou kartu, kterou uštědřil faulujícímu hráči s tím, že pak mu spadla do oka včela a tudíž nic neviděl. Jelikož se po několika minutách hráč Futra sebral ze země a nos měl na svém místě, bylo jasné, že hlavička byla jen symbolická a hráč spíše ve škváře čekal na to až bouře přejde. Po této vložce jsme opět mohli pokračovat ve hře. Opět geniální pas Lastra našel Boka, který jemně posunul na Míšu Jakoubka a ten si odbyl svou gólovou premiéru v našem dresu – 2:0.

Druhý poločas již probíhal v docela poklidném tempu, neboť soupeř se sice snažil vstřelit kontaktní gól, ale jeho nervozita a naše dobrá obranná hra jim k tomu moc příležitostí nedávala. Futro hrozilo především ze standartních situací, ale jakmile Karlííík zjistil, že si při přímých kopech, místo zdi, stačí postavit sádrokartonovou desku Lastra, tak již ani zde nebyla skulinka, kterou by míč prošel do branky. Čas se kvapem chýlil ke konci, ale Futro stále nerezignovalo, z čehož se zrodila krásná střela, která naštěstí jen orazítkovala naši pravou tyč. Bohužel se nám nepodařilo udržet čisté konto a asi dvě minutky před závěrečným hvizdem Karlííík prudkou střelu pouze reflexivně vyrazil, ta spadla na lopatku soupeřova hráče a od ní se odrazila zpět do branky, kam se jen tak tak doploužila – 2:1. Dále se však skóre neměnilo a tak jsme si mohli vychutnat další cenné vítězství.

Příští zápas nás čeká velmi nepříjemný Santos, jehož hru tvoří především Školník a v zákulisí za nitky tahá duo bratří Živockých. Ale mi se pokusíme ukázat, že naše hra patří skutečně mezi to nejlepší, co se dá na našem trhu v této kategorii sehnat.

 Sestava: Karlííík – Otry, Lastr, Dušan, Jakoubek, Kubí – Bok, Bočíček

Lavice: věčně druzí slávisté Prezidento a Hrb

ŽK: Otry

Góly: Kubí, Jakoubek - Šilhavý