Oficiální stránky kadaňského klubu malé kopané


 

 

8.5. od 9:00 hod

Již tradicí se stalo, že těsně před začátkem utkání jsme netušili, jestli vůbec budem schopni nastoupit k utkání. A v jaké sestavě? Tak to už netušil vůbec nikdo. Pět minut před úvodním hvizdem stáli na hřišti, ošleháváni studeným větrem, pouze Karlííík, indisponovaný Prezidento a ještě víc indisponovaný Emíl. Najednou se stal zázrak a na příchodové cestě se objevil Maci, byl sice trochu zsinalý po noční pařbě, ale střelce jsme již měli. Když rozhodčí Mezera oznámil, že začala plynout čekací doba, začali docházet i zbylí hráči a nakonec z toho byla celkem slušná sestava. Jen pro pořádek malá, ale tradiční vsuvka, Otry opět nepřišel. Měl to sice pěkně promyšlené, již od pátku bivakoval v „Prasečáku“, který je v sousedství hřiště, čímž se chtěl vyhnout nechtěnému zaspání, zapomněl však na to, že si za prvé nevzal dres, za druhé, že i zde točí tolik chutný, ale alkoholický nápoj a za třetí, že po jeho konzumaci mu značně stoupá sexuální apetit, což znamená, že zde zůstal až do nedělního dopoledne a mlsně, zato trpělivě čekal na svou oběť. Bok taktéž přišel v civilu a ztrhané rysy ve tváři značily, že prožil náročný víkend, pod očima mu visely dvě plně naložené krosny. Meli a Hrb se přišli také pouze podívat, neboť je odpoledne čekalo mistrovské utkání.

Utkání začalo a obě mužstva zvolila trochu opatrný styl. Maci nastoupil v základu a dokázal, že jeho tréma je zbytečná, obětavě se několikrát vrátil až do naší obrany, kde vybojoval míč, ale při takovém fyzicky náročném stylu se mu po chvíli v žaludku vzpěnily vypité destiláty a chemická reakce se žaludečními šťávami ho nutila k častějšímu střídání. První šance soupeře Karlííík s přehledem řešil, na druhé straně se Lastr, Héla i Dušan zatím jen zaměřovali, takže Bačus moc zasahovat nemusel. Soupeř využíval ponejvíce tvrdě střílejícího Frantu Filipa, který se pokoušel ohrozit naší branku z každé vzdálenosti a Škurdu, svého nejlepší proměňovače šancí. Největší problémy nám ale dělal nepříjemný vítr, díky kterému byly naše centry a nahrávky nepřesné, jedinému Lastrovi nedělalo problém přenést hru z jedné strany na druhou. Naše ospalá hra probudila v Kopačkách touhu po bodech. Franta Filip se v uctivé vzdálenosti postavil k rozehrávce přímého kopu a jeho rozběh dával tušit, že se opět pokusí napřímo ohrozit Karlíííka, prudká střela mířila na branku, v cestě jí stál Škurda tísněn Hélou. Útočník Kopaček si však počínal velmi chytře,  míč si pustil mezi nohama a patičkou ho usměrnil na druhou stranu, než ho očekával náš gólman – 0:1. Po chvíli přišla osudová chyba Karlííka, prudká nahrávka z hlouby pole mířila do vápna, kam si pro ní sbíhal Škurda, Karlííík vyběhl a chtěl vypíchnout míč od soupeřovi špičky, vypíchl však útočníkovu holeň a ten se skácel k zemi. Rozhodčí nezaváhal a ukázal na značku pokutového kopu a Karlíííka odměnil žlutou kartou. Sám postižený hráč se rozeběhl a penaltu s přehledem proměnil – 0:2. Poločas skončil a s náma to nevypadalo vůbec dobře.

Kopačky si již připisovaly tři body, ale netušily, že náš vlažný výkon byl pouze zástěrkou a skvěle zvolenou taktikou. Muríňu opět dokázal, že je v promýšlení taktiky velemistrem. Soupeře jsme skvěle ukolébali a vnutili mu pocit jasného ovládnutí zápasu. Přeskupili jsme sestavu, kdy se na hrot postavil obráncoborec Lastr, na kterého směřovaly přihrávky z naší obrany, útočník je měl za úkol zpracovat a rozehrát na nabíhající šutéry Waldu či Dušana. Také jsme začali více běhat a najednou jsme zjistili, že ten kdo určuje hru, není protivník, ale my. Akorát prozatím chyběla gólová odměna. Lastr se několikrát dostal před samotného brankáře, ale šanci řešil co nejprudší střelou, které chyběla přesnost. Jednou už jsme zdvihali ruce, to když Bačus vyběhl naproti Lastrovi a ukryl míč do rukavic a následně ho stáhl na svou hruď. Lastr však měl napřaženo a dokončil kop – Bačus se i s míčem zastavil až na brankové čáře. Poté Kopačky faulovaly na hranici vápna a my dostali výhodu přímého kopu, soupeř postavil zeď a my se rozestavěli do lichoběžníku. Héla místo přihrávky zvolil střelu, která prošla zdí až do sítě – 1:2. Hned to bylo veselejší a my věděli, že zápas ještě není ztracen. Soupeř se i nadále soustředil spíše na udržení výsledku než na zvýšení rozdílu ve svůj prospěch. Nutno však podotknout, že pány hřiště se stalo IQ-0. Na naší lavičce právě probíhalo převlékání kabátů potažmo dresů, Bok se rozhodl, že pomůže ke zvratu. Poručil tak Macimu, aby se vysvlékl a ten se ani moc nebránil, neboť toho již měl plné zuby a více času trávil v předklonu na střídačce než na hřišti. Než se ale Bok dostal na plac, bylo již vyrovnáno. Héla rozehrál rohový kop, který přetáhl na zadní tyč, tam si naběhl Walda a pověsil se do vzduchu. Míč se mu nejspíše v mysli proměnil v obličej rváče Krásy, který ho onehdá poslal na chirurgii se zlomeninou nosu. Uštědřil totiž balónu takovou hlavičku, že kdyby byl býval měl kožený nesmysl orgán čichu, tak skončil úplně stejně jako náš hráč. Míč po úderu čelem skončil v síti – 2:2. Na hřiště se již vecpal i převlečený Bok a naše převaha pokračovala, Héla hlavičkou našel Lastra, ten nezvykle potáhl balón z levé strany do středu a už už si to rovnal na střelu, zatímco Bok svým úprkem k levé lajně odpoutal obránce. K Lastrovi se ovšem vrátil další bránící hráč, ale Lastr nezazmatkoval, zkušeně si narušitele obhodil a teprve teď přesně vystřelil – krátký Bačus neměl šanci – 3:2. Zvrat byl dokonán. Kopačky ztratily lesk a zbyly z nich ošoupané gumotextilky, ale za zmínku stojí na našich hřištích nevídaný jev, to když rozhodčí posoudil jeden souboj Hély se Škurdou jako faul od našeho hráče, ale Škurda namísto aby přímým kopem ohrozil branku, posunul míč za postranní čáru s tím, že podklouzl a Héla na tom neměl žádný podíl. Gesto to bylo o to větší, že soupeř prohrával a čas se kvapem krátil. I v další situaci se objevil agilní Škurda, opět se dostal do našeho vápna, kde došlo ke kontaktu Karlíííka se jmenovaným útočníkem, který se zkácel k zemi a dožadoval se penalty. Píšťalka naštěstí mlčela a Karlííík vrtivým pohybem zápěstími napovídal – ne, ne, nééé. Héla tiše procházejíc kolem našeho brankáře pouze poznamenal, že on by jí písknul. Kopačky již hrály vabank a tak se nám otvíral prostor pro kombinační akce. A dvěma nádhernými jsme završili závěr utkání. Vypadalo to jako když elitní hokejová formace hraje přesilovku – Bok přiťukl Lastrovi, ten ihned pousnul na Dušana a pro něj již nebyl problém vsítit do odkryté branky – 4:2. V této chvíli se soupeř zmohl jen na ojedinělé protiútoky, ale Karlííík se již překonat nenechal. Poslední gólová akce byla totožná té předposlední, akorát si hráči vyměnili role. Héla našel Dušana, který nezištně vybídl Lastra ke skórování do prázdné branky – 5:2.

Sestava: Karlííík – Héla, Lastr, Dušan – Maci, Walda, Bok

Trenér: Prezidento

Civilisté: Hrb, Meli, Emíl

Góly: 2x Lastr, Walda, Dušan, Héla – 2x Škůrek

ŽK: Karlííík