Oficiální stránky kadaňského klubu malé kopané

10.4. od 9:50 hod

Tak konečně skončila dlouhá zimní přestávka a i naši playeři mohli zasáhnout do prvoligových bojů. Pohled na zakulacené postavy říkal vše o tom, jakým způsobem jí naši hráči strávili, v posilovně rozhodně ne. Již od rána se davy fanoušků hrnuly do areálu místního fotbalového klubu FK Tatran Kadaň, kde se odehrají veškeré zápasy, jak I.ligy, tak i kadaňského poháru, neboť nový výbor malé kopané vyměnil hřiště pod Českou hospodou plné terénních výmolů za rovný škvárový plac ve jmenovaném sportovním svatostánku. Do nového výboru usedly mimojiné takové persóny jako Pešivka, malý Géra, velký Prezidento a samozřejmě nemůže chybět ani poloprofesionální politický poutník a muž všech křesel – Bok, a to by mělo být zárukou toho, že soutěž získá zpět svůj ztracený kredit i když první kroky mi připadají né právě košér. Soutěž se uzavřela, což znamená, že nikdo nemůže spadnout a tak během několika kol může být liga zajímavá pouze pro toho, kdo bude hrát o bednu. Další změnou je, že se hraje jednokolově, což nedovoluje týmu, jenž chce myslet na titul, chybovat a musí tudíž celou soutěží projít víceméně bez klopýtnutí. Nový bude i systém poháru, kde se začne hrát ve vylosovaných skupinách, z nichž vzejdou postupující do dalších kol.

V našem klubu došlo k několika kosmetickým změnám, dres vrátil a do fotbalového důchodu odešel Jarin Saifert, na budoucích oslavách nám bude chybět jeho mlsný jazýček, který dokázal rozkmitat frekvencí, jakou umí vyvinout snad jen pouštní zmije a jímž dorážel na kohokoliv, kdo byl poblíž. Další ztrátou je odjezd Ivana Koláře do Austrálie, který tam jel studovat a získávat životní zkušenosti. Posilu se nám žádnou získat nepodařilo i když trh byl po krachu Bohemians Praha plný hráčů, kteří přes noc přišli o angažmá, ale ani jeden z nich nedosahoval takové kvality, aby nám stálo za to ho do IQ přivést. Jeden večer se majitelem Bohemky stal dokonce i náš Bok, neboť přebil mladého Bubníka (ten dal Vejsadovi 10,- Kč) a za dvacetikorunu si kromě mužstva koupil i pět řad vršovických ochozů a tramvajovou zastávku k tomu. Rázem byla naše lavička plná, ale po shlédnutí tréninku prýfotbalistů v zelenobílých dresech Bok nelenil a „klokany“ za 13,- Kč bouchnul vietnamskému trhovci se slovy „originál, móóóóc slušet“. Snad jen Siva se trochu vymykal z šedého podprůměru, ale proti jeho angažování se ohradili fanoušci Bohemky v našich řadách (Otry, Walda, Maci), neboť funkce živé nafukovací panny pro nezadané hráče, se jim pro něho zdála nedůstojná.

K prvnímu utkání se musel do branky postavit Prezidento, neboť Karlíííkovi týden před začátkem ligy natekl loket a verdikt lékaře byl nekompromisní – zánět způsobený častou masturbací, který si vyžádá minimálně čtrnáctidenní léčení. K zápasu nemohli nastoupit ani hráči, kteří hájí barvy Kadaně, neboť Bok oprášil staré pravidlo bagristy a bafuňáře v jedné osobě – s.Nachtigala a zakázal svým ovečkám v den mistrovského utkání provozovat jakoukoliv fyzickou činnost, čímž jsme přišli o Hélu a Hrba. Je pravda, že jde o pravidlo nutné, ale ve skorovesnické soutěži, jakou Kadaň hraje, by měli hráči sami rozhodnout a zvážit zda jim stojí zato podstoupit riziko zranění či únavy a svým případným špatným výkonem na velké kopané zavdat trenérovi důvod  k vyřazení ze základní sestavy. Ale to ušmudlaný pětikilo, který Héla dostává z něj moc velkýho poloprofesionála nedělá a někam vejš to náš sádrokartonář asi taky nedotáhne, vždyť už má na krku „Kristovy“ léta. Stejný zákaz ovšem mají i naši Eurohraboši Hefi s Melim, kteří sledovali utkání pouze z lavičky – ty jsou ovšem placeni v tvrdé měně a její případný nepříjem by pocítili. Hefi však pobavil spoluhráče překrásně vybarveným a nechutně zahnisaným nežidem, jenž se mu vítězoslavně tyčil na špičce nosu a pověst uznávaného krasavce málem vzala za své, ale i přesto ho několik paniček požádalo o podpis v domnění, že jde o Ali Amiriho, soutěžícího z nové série novácké Superstar.

Soupeřem nám byl, stejně jako loni, nováček I.ligy, a sice tým FC Betis, který ve své premiéře přejel Rangers 7:2 a dle očitých svědků, se prezentoval velmi solidním ofenzivním stylem. V našem táboře zavládla skepse, neboť Prezidento nabyl přesvědčení, že naše sestava nepatří k nejsilnějším, ale naštěstí se jako již poněkolikáté ukázalo, že bez hvězd předvádíme kolikrát lepší výkon, než s nabitou sestavou a plnou lavičkou. Na naší straně se tak skvěly takové perly jako – Otry (střízlivý a s telefonem), Šperglíno (náš nejlepší střelec, kořenář a Prezidentův miláček), Dušan (opět musel ponechat svého čtyřnohého přítele napospas zlodějům), Bok (bafuňář, politik, člen výboru, gambler, kličkař, střelec, vejpitka, milovník, zpěvák, textař, básník, …….), Walda (nelenil a přijel až ze stověžaté matky měst), Prezidento (stálice a bojovník proti pokleslému žánru zábavy na TV s největšími koláči) a jako třešínka, spíše pořádná bluma, na pomyslné špičce dortu zde byl Lastr, ozdoba všech pivnic a ložnic v severočeské kraji, který slavil comeback po dlouhodobém zranění kolene. Prvnízávažnou chybu udělal Prezidento a sice tu, že po ranním probuzení si spletl sklenice ve své špajzce a rukavice si místo medem namatlal silnou vrstvou Dořitivlezu, což je lubrikační gel s vůní máty vyráběný Zentivou Praha. Omylu si všiml již po první střelesoupeře, míč mu hladce proklouzl mezi dlaněmi, ale stihl ho ještě zachytit mezi nohama, naneštěstí i zde mu nepatrné množství gelu ulpělo, a tak míč proklouzl i touto skulinou a když se ho snažil rybičkou ještě zachytit před brankovou čárou, dokonaly kluzké rukavice zkázu a poslaly míč do naší sítě - 0:1. V tuto chvíli se ukázala síla kolektivu a vynikající tah managera podloudné palírny Dušana, který přivezl a na lavičku náhradníků umístil vzorek jejich produktu, v podobě jablečné pálenky, která se normálně prodává v sadě s teleskopickou holí a černými brýlemi. Najednou všichni chtěli střídat, dokonce i jinak nevyhoditelný Bok se řítil na lavici náhradníků. A pak se to stalo, zázrak jak ve filmech o Asterixovi. Zjistili jsme, že to co dává křídla není Redbull, ale řádně zkvašená a přepálená jablka. Na hrací plochu se pak vraceli úplně jiní borci. Tatam byla únava. Útok stíhal útok a během chvilky jsme nejen vyrovnali, ale dokonce i otočili, díkygólům Šperglína, Lastra a Waldy. Najednou jsme vedli 3:1. Za zmínku stojí branka na 2:1, kterou vsítil po nádherné přihrávce Boka náš navrátilec Lastr. Prezidentovi opět vyklouzl míč z rukavic, tentokráte však správným směrem, takže z toho byl povedený výhoz, Bok si míč zpracoval a periferním viděním spatřil, že se Lastr snaží z hlouby pole vyběhnout pro přihrávku. Ovšem asi minutu stál Lastr na místě a pouze prokluzoval nohama ve škváře a snažil se svými čtyřhlavými svaly dodat tělu potřebnou kinetickou energii a když už se z místa odlepil, připomínal spíše raněného nosorožce než pro´voligového atleta. Bok stále věřil, že se Lastrovi podaří přemístit hmotu na polovinu soupeře a s přihrávkou proto otálel, po několika dalších půlminutách měl již Lastr takovou rychlost, že normální těleso by překonalo zemskou přitažlivost a jalo se vzlétnout, normální fyzikální zákony však na Lastra neplatí a ten se proto naopak začal ještě více bořit, Bok vycítil, že teď je ta pravá chvíle a předložil Lastrovi přihrávku, kterou jmenovaný proměnil v raketový projektil, který se zastavil až v soupeřovo síti.

Druhý poločas již byl spíše taktickým soubojem s časm, my jsme urputně bránili a nebezpečnými protiútoky připomínali soupeři, že hrají proti takticky vyspělému týmu. I Prezidento však musel ukázat několik zákroků z říše snů a tak se skóre prozatím neměnilo. Walda mohl rozhodnout, ale z 10-ti centimetrů minul opuštěnou branku, ze které soupeřův gólman nedobrovolně odešel zcela zmatený někam do tmy, po předchozí driblérské spolupráci Waldy s Bokem. Soupeři pak nepomohla ani několikaminutová powerplay a tak zápas skončil naším vítězstvím, které bylo poté řádně oslaveno.

Sestava: Prezidento - Otry, Dušan, Lastr - Šperglíno, Walda - Bok

Góly: Šperglíno, Lastr, Walda

ŽK: Lastr