Finále poháru

	IQ-0	Vinea	Faraoni	SKÓRE	BODY
IQ-0		5:1	4:1	9:2	6	1
Vinea Energo	1:5		8:0	9:5	3	2
Faraoni	1:4	0:8		1:12	0	3

Po konci I.ligy dnes proběhl další vrchol fotbalové sezóny a sice finále kadaňského poháru, jehož se zúčastnila mužstva, která prošla náročným sítem vyřazovacích bojů. IQ-0 poslalo z kola ven, po krásném souboji, letošního ligového mistra Koloman a to nás pasovalo do role mírných favoritů. Ovšem i Vinea, složená ze samých běhavých mladíků, si dělala zálusk na prestižní trofej, a bronzový stupínek z ligové soutěže jí k tomu opravňoval. Tým Faraonů si nejspíše svůj úkol již splnil postupem do finále, ale určitě nechtěl nechat kůži zadarmo.

K prvnímu zápasu jsme nastoupili proti Faraonům a jestli jsme chtěli završit sezónu úspěchem, museli jsme stůj co stůj vyhrát. Hřiště skrápěl studený déšť a terén se stával blátivějším, což našemu technicky vyspělému mančaftu příliš nesvědčí. Ale mužstvo bylo nabuzené, o čemž svědčí nevídaná účast. Chyběl pouze Kubí, který věšel vánoční ozdoby na pouliční osvětlení, Vlášek a Bočíček. Zápas začal ve vysokém tempu, Faraonům bylo jasné, že musí udržet co nejdéle bezbrankový stav, popřípadě nějaký gól dát, chtěli-li myslet na úspěch. Bylo to na jejich hře vidět. Soupeř z nás neměl žádný respekt ba naopak, dovolil si vyslat několik tvrdých střel na našeho gólmana. Ale naše mužstvo hrálo s chutí a Šperglíno otevřel skóre, čímž potvrdil naši mírnou převahu. O několik minut později však u našeho rohového praporku míchal Ivan balón a v rozehrávce mu překážel poskakující protivník, který se snažil míč vybojovat ve svůj prospěch. Ivan nechtěl mičudu z bůhdarma napálit někam dopředu a rozhodl se přihrávkou přes šíři hřiště najít Hrba. Ten však takové řešení situace nečekal a zůstal stát zabořený v zemi. Zaváhání využil Venca Peleška, míč vypíchl a v souboji s Karlíííkem se nemýlil – 1:1. Faraoni se naštěstí neradovali dlouho a Dušan, po několika nevyužitých šancí, vnějším nártem zvýšil na 2:1. Soupeř hledal vepředu především dlouhého Šámu, mohutně podporovaného celou rodinou, ale ten se nedokázal přes agilně hrajícího Hélu vůbec prosadit. Do konce poločasu stihl Šperglíno zvýšit na 3:1 po nepřehledné situaci, kdy míč za brankovou čáru doslova dotlačil a Seliho mohl vzít čert, jak se rozčiloval, ale avizovanou ruku Šperglíno nepřiznal a ukazoval čerstvý otisk na pravém stehně.

Ve druhém dějiství jsme měli hru plně pod kontrolou až na jediný moment, kdy byl nařízen proti nám pokutový kop za ruku, která pravděpodobně vůbec nebyla, což se potvrdilo i při exekuci, když Seli potvrdil roli spalovače a nastřelil tyč. Šperglíno ke konci utkání završil hattrick a my se dostali na předběžné první místo.

Po závěrečném hvizdu jsme měli pouze několik minut na vydýchání a hned jsme nastupovali proti Vinee a bylo jasné, že případné vítězství nás vyšvihne na kadaňský fotbalový trůn. Vinea byla již tvrdším oříškem a zpočátku nás opticky přehrávala. V těchto fázích utkání jsme především hráli na jistotu, bez zbytečných chyb a střádali jsme každou vteřinku. Doufali jsme, že Vinea nevydrží ďábelské tempo večně a nechá nás převzít iniciativu. Karlíííík svými zákroky dodával hráčům před sebou klid, neboť ti věděli, že je ve formě a mohou se tak naplno věnovat svým úkolům a nemusí hasit případné minely. Říká se „Dočkej času jako husa klasu.“ A skutečně, po nekonečném obléhání naší branky udeřilo na druhé straně a Meli nás přinutil zdvihnout ruce nad hlavu – 1:0. Pak ještě Bok nemilosrdně zvýšil na 2:0 a Vinea byla najednou na ručník. Soupeř věděl, že musí co nejdříve vstřelit gól a tak veškeré síly vrhl do útoku, ale skvěle sehraná obrana, jištěná dost dobrým Karlíííkem, přiváděla protivníka k šílenství a když Ivan našel nechtěně Hélu a ten drze přeběhl celé hřiště, po cestě oklamal několik Vineáků a ve finále si poradil i s brankářem, byla Vinea doslova v …. My ale nepolevili a Meli zvýšil na hrozivých 4:0. Vypadalo to na debakl a my začínali tušit, že velký úspěch je na dosah. Hlavně hrát stále svoji hru.

Poslední poločas sezóny jsme si s ubíhajícími minutkami pořádně vychutnali. Soupeř ještě chtěl zápas zdramatizovat, ale když už se do nějaké šance dostal, Karlííík míč zkrotil na svých vypolstrovaných rukavicích. Lavička a přítomní diváci si potleskem vynucovali Maciho, ten však prokřehlý signalizoval, že ho tréma nechce pustit na hřiště, jedině až to bude pět – nula. Walda nechtěl diváky ochudit o sportovní zážitek a při přímém kopu zakroutil míč nádherně do levého růžku, čímž splnil Maciho podmínku. 5:0 už to bylo. Maci ještě několik minut váhal, ale nakonec se odhodlal a jen vběhl na hřiště, už jsme ho tam měli. Ano soupeř snížil na 5:1, při střídání našeho týmu došlo totiž k nepřehledné situaci, kdy na hřišti zbyl snad jediný Héla a přiběhnuvší Maci a tak došlo k přečíslení, které Vinea dokázala využít. Obě mužstva už ale věděla, že je rozhodnuto. My už v mysli slavili a soupeř se psychicky připravoval na utkání o stříbro. Záverečný hvizd byl osvobozující a mohla propuknout radost z dosaženého úspěchu. Kadaňský pohár jsme dokázali získat potřetí za sebou a zapsali se tak nesmazatelně do dějin tohoto sportu v našem regionu.

Sestava: Karlííík – Prezidento, Ivan, Héla, Hrb - Hefi, Šperglíno, Meli - Bok, Walda, Dušan

Následovala nekonečná oslava, při které se hodovalo až do brzkých ranních hodin. Bylo totiž co slavit, neboť sezóna 2004 byla velmi úspěšná. Druhé místo v I.lize, vítězství v kadaňském poháru a navrch ještě jeden turnajový vavřín z Vilémova.