Oficiální stránky kadaňského klubu malé kopané

                                               

 

 

28.3.2004 od 10:30 hod

Utkání proti odvěkému rivalovi, jak na poli fotbalovém, tak u hospodského stolu věštil nemilosrdný boj, navíc Šmoulové ve svém úvodním zápase prohráli a nemohli si tudíž dovolit další blamáž. Dalším naším soupeřem se ukázala být změna času na letní, neboť naši hráči neoplývají příliš vysokou numerickou hodnotou inteligenčního kvocientu (a odtud plynoucí název týmu) nepochopili jak s touto změnou naložit a ačkoliv všechna média graficky znázorňovala co přesně má člověk udělat, aby nebyl hodinu za realitou, jejich informační masáž se stala jen hozeným hrachem na hrubou zeď. Lastr a Bok hojně hodovali v kadaňských nalejvárnách a když měli hlavy pořádně nacucané, spokojeně ulehli, aniž by posunuli ručičky hodinek o tu jednu hodinku vpřed. Lastr se snažil marně vymluvit na to, že jeho hodinky jsou digitální a že ručičku posunout chtěl, ale když žádnou nenašel, usnul s pocitem, že jeho se tento úkon asi netýká. Nejhorší ale je, že změnu času nezvládl ani ředitel krizového centra Bok, a pak se svěřte do jeho rukou, když nějakou tou krizí procházíte. Na utkání nepřišel hrdina minulého utkání Hefi, ze zatím nezjištěných důvodů a ani nová posila Maci, který esemeskami sice vyhrožoval, že Šmouly rozstřílí, ale na jeho debut si budeme muset počkat.

Do branky nastoupil Prezidento a opět ukázal, že v brance máme přetlek kvalitních gólmanů (po Lastrovi v minulém utkání i on předvedl několik vyjímečných zákroků a to máme v záloze ještě Karlíííka, který se však bude do sestavy prosazovat jen těžko). Po opatrném začátku si první šanci vypracovala legenda Šmoulů Pešivka, ale na našeho Prezidenta nevyzrál. Poté přišel přímý kop soupeře, ke kterému se nachystal Luigi a tvrdou dělovkou otestoval našeho brankáře podruhé, ale vyprášil mu pouze betony. Pak však přišel rozhodující moment, režisér a ekvilibrista Pešivka, po vzoru Zidaneho, načechral míč za naší obranu, ztuhlý Dušan, po vzoru Johany, míč promáchl a mladý Opršal šel osamocen na naší bránu, Prezidento se ho snažil, po vzoru Hniličky, vybruslit, ale Šmoulí útočník naznačil kličku a vystřelil, náš padající brankář míč lehce ztlumil, ale ten pod jeho nohou doputoval do cíle - 0:1. Naši hráči se pustili do mohutné ofenzívy, žádnou loženou šanci, kterých jsme si vypracovali poměrně dost, však nedokázali završit gólem. Překvapivě dobře chytal i Rajchlíno, který si každý zápas vybere bajvoko šest slabých chvilek a tak jsme stále věřili, že i tentokráte nám pomůže, ale bohužel dnes byl neoblomný.

Ve druhém poločase jsme hru otevřeli, z čehož plynuly šance na obou stranách a přítomní diváci museli být spokojení. Oba brankáři si však zaslouží uznání za předvedený výkon, Rajchlíno si ho však mohl ušetřit proti jinému soupeři. Šmoulové s blížícím se závěrem vycítili šanci na zisk plného počtu bodů a jelikož jim docházeli síly, jali se zakopávat míče do okolní přírody. Rozhodčí tiše přihlížel této pokoutné taktice, kterou někdy také používáme. Rozhodčí Repál nepodal příliš přesvědčivý výkon a tak se mu dostalo „zasloužené“ odměny. Po jedné akci se rozčilený Rajchlíno rozhodl ventilovat svůj názor a tak z plna hrdla řval na rozhodčího, který stál 5 centimetrů od něj, že je kus masa na močení (samozřejmě ve verzi, kterou nemohu publikovat), ale ten s úsměvem jeho poznámku kvitoval a neodměnil ji žádnou kartou (že by souhlasil?). Když Héla zjistil, že rozhodčí je k poznámkám na svou osobu netečný, chtěl si také ulevit, ale za svou o hodně mírnější poznámku, obdržel žlutou kartu. V závěru utkání, kdy jsme již hráli vabank, přišel únik Pešivky a jelikož Héla, v roli posledního, věděl, že únik takového šutéra nemůže skončit jinak než gólem, pověsil se drápkama za jeho dres a zbrzdil tak jeho kinetickou energii na nulu, rozhodčí správně ohodnotil i tento počin žlutou kartou, z čehož pro Hélu vyplynula karta červená. V tuto chvíli si však Héla vzpomněl, že první karta byla příliš přísná a jal se vzít spravedlnost do svých rukou (respektive slin). Přistoupil k nešťastnému rozhodčímu a vmetl mu do obličeje kýbl svých slin promíchaných s rumem, jehož zbytky mu po bujarém večeru vytvořili v ústní dutině souvislý povlak. Rozhodčí naštěstí utkání neukončil, neboť mu bylo jasné, že by nemuselo zůstat jen u slin, zvláště když viděl rozzuřeného stokilového Prezidenta, který vypadal jak nastartovaný býk před vpuštěním do arény. Dohrávali jsme tudíž oslabeni o jednoho hráče a nemohli tak rozvinout závěrečný drtivý tlak.

Prohra 0:1 je nepříjemná, ale když si uvědomíme sílu, jakou kádr Šmoulů disponuje, můžeme být spokojeni, že jsme neutrpěli debakl. Vždyť jména jako Pešivka, Machi, Luigi či Rajchlíno jsou legendami přesahujícími hranice města, ba i okresu. Zeptejte se malých fotbalových žáčků a uvidíte, že Pešivkovo klička doleva s tělem značícím pohyb doprava, či Machiho klička doprava s očima zabodnutýma do výstřihu, u postranní čáry, stojící fanynky nebo Luigiho přímáky zvané kaťuše a Rajchlínovo robinzonády proložené horizontálními vruty se staly osvědčenými kapitolami v knihách fotbalové abecedy.

Sestava: Prezidento - Dušan, Vlášek, Kubí, Otry, Šperglíno, Héla

pozn.: Héla byl potrestán disciplinární komisí zákazem startu v pěti mistrovských utkáních.