Oficiální stránky kadaňského klubu malé kopané

6.6.2004 od 11:20 hod

Před samotným utkáním byl na hráče soupeře smutný pohled, neboť prochází zjevnou krizí. Z loňského aspiranta na titul se z nich stali bojovníci o setrvání v nejvyšší soutěži. Na lavičce jich postávalo plných pět, z nich ovšem jeden měl trest za obdrženou červenou kartu z minulého kola a tak Kopačkám nezbylo nic než nastoupit ve třech lidech v poli a s brankářem, který by musel podat životní výkon, aby výsledek hovořil v neprospěch IQ-0. My jsme se naopak sešli v silném složení. Chyběli známé individua, Héla, kterého opět přemohla láska ke koženému zázraku, který vlastní jedna sličná pražanda a Otry, jenž se pro změnu vožral jako dobytek. Otryho, narychlo svolané plénum klubu, zařadilo na tzv. trejd-listinu a nyní tedy čekáme jaké se objeví nabídky. Nečekáme žádné zázraky, ale snad nám výměna za Pepu Šollého,  z klubu Tučňáci Kadaň, vyjde. Počítáme, že nějakou tu tisícikorunu budeme muset připlatit, ale Otryho večírky vychází naše hráče mnohem dráž.

K úvodnímu hvizdu šli Kopačky jako na popravu a sdělili rozhodčímu, že odehrají pouze pár minut, aby nemuseli platit pokutu za kontumační zápas a pak zdvižením pravé ruky zápas ukončí. Podle následujícího průběhu se to jevilo jako geniální taktický tah. Na hřišti se rozprostírali dvě obrovské louže a jelikož jsme si všichni mysleli, že za chvilinku bude konec, tak se samozřejmě všichni těmto místům vyhýbali, aby se zbytečně neušpinili a šli do hostince v čistých dresech. I náš pohyb po hřišti byl laxní, hráči spíše chodili, ale tím dali čas obraně soupeře na zformování se do hustého šiku před svým ochráncem branky. Naše první šance byly tudíž pouze propagační a sestávaly se s více či méně povedených střel ze střední vzdálenosti. Minuty běžely a stav byl stále bezbrankový a Kopačky ne a ne odstoupit, to nám začalo být podezřelé. Proto nás začal Prezidento křikem nutit k větší aktivitě. Ve velké šanci se ocitl Lastr, který se dostal k vyraženému míči a stačilo, aby jej hlavou dopravil do branky, ale on si jej nechal dopadnout na nárt a bombou trefil brankáře, který byl rád, že střela neskončila na nějakém citlivějším místě, pomuchlaný hrudník se dal snést. Naše akce byly stále takové upachtěné a přes zhuštěnou obranu jsme se nedokázali výrazněji prosadit. Na to už se nevydržel dívat Meli, s balónem u nohy rozmýšlel komu nahrát a když se nikdo výrazněji nenabízel, udělal to nejjednodušší co mohl, napálil míč bodlem směrem na branku a ta zaplula do sítě. Vstřelený gól  nás zbavil křeče a my mohli hrát uvolněněji. Soupeř upadl do ještě větší beznaděje, zvláště poté co se Bok prokličkoval před brankáře, první kličku mu sice gólman ještě vystihl a míč vyrazil, ale ten se dostal zpátky k Bokovi, k němuž již přispěchali obránci, ale Bok zachoval chladnou hlavu, míč si stáhl na patičku a tou poslal míč do sítě podruhé. Před naší brankou se objevovali útočníci Kopaček jen sporadicky, nejnebezpečnější byl Láďa Škůrek, který táhl většinu akcí a většinou se musel prosazovat individuálně, neboť nikdo z jeho kolegů mu neběžel na pomoc. První vážnější střelu Karlííík bravurně vyrazil na roh. Pak přišla pěkná kombinační akce, kdy si míč vyměnili všichni aktéři přítomní v tu chvíli na hřišti a odívající oranžové dresy a po ose Meli – Lastr – Bok míč doputoval až ke Šperglínovi, který završil povedený úsek utkání brankou na 3:0. Ukázali jsme soupeři, že dneska nemůžou počítat s žádným překvapením a že dneska si tři body odneseme my. Dostatečný náskok nás uspokojil a tak přišel trest. Při závaru před brankou Kopaček, který jsme nedokázali zakončit gólem, ačkoliv míč skončil asi dvakrát na tyči a jednou na břevně, se k odkopnutému míči dostal Škůrek, který ho zatáhl po levé straně, kličkou posadil na zem Kubího (ten si při pádu přivodil odřeninu levého kolene) a poslal míč do našeho vápna. Karlíííka míjel balón v takové vzdálenosti, že kdyby se po přihrávce vrhl musel by ji zneškodnit, ale dneska se rozhodl, že čerstvě vyprané tepláky neumaže a jen se po balónu ohlédl. Ten se dokutálel k volnému hráči, kterého pro změnu nechal úplně volného Lastr a pro útočníka Kopaček již nebyl problém dopravit přihrávku za brankovou čáru – 3:1. Soupeř trochu ožil, zvláště když fanoušci postávající kolem hřiště byli na jejich straně a vypisovali prémie za každý získaný bod ve prospěch oslabeného soupeře. Na druhé straně se po Bokově přihrávce dostal k míči Dušan, ale záhadným kopšťouchem nejen, že neohrozil branku, ale málem si vykloubil koleno. Walda se chtěl dnes také zapsat do střelecké listiny, ale jeho rány byly nepřesné a končily daleko za brankou. Dušan i další šanci spálil. Jeho hlad po gólu však byl vytrvalý a tak se ho nakonec dočkal. Zvýšil náš náskok zpět na rozdíl tří gólů – 4:1.

Přišel poločas a my čekali, že soupeř se teda konečně vzdá, jak sliboval, ale podle toho jak se na lavici radili, bylo jasné, že budeme muset nastoupit i do poločasu druhého, což nám samozřejmě už nevadilo. Náskok byl dostatečný, soupeř odevzdaný a my si mohli alespoň zahrát fotbálek pro radost, bez nervů. Toho se držel i Karlííík a začal se pomalu vysunovat blíže k polovině soupeře, jen Prezidento ho v jeho rozletu brzdil, evidentě mu nevěřil. A asi věděl proč. Karlííík neuposlechl hlasu velkomožného a odvážně se s míčem na noze vydal na misi, která měla být podle jeho výpočtů završena gólem, po něm chtěl Karlííík zakřepčit u rohového praporku, jak to dělají fotbalisté z Burkina-Faso a vrátit se jako hrdina zpět do branky. Ale jeho myšlenka skončila u prvního bodu – na misi se vydal, ale to bylo vše. Na polovině soupeře o míč přišel a obránce ho přes celé hřiště poslal vzduchem do branky, která zívala prázdnotou. Karlííík sklopil uši a vrátil se zpět do branky kam patří, po celý zbytek zápasu měl strach, byť jen přešlápnout čáru, která vymezuje prostor velkého vápna. Lastr si vybral slabší párminutovku, při které ho neposlouchalo snad vůbec nic a stal se tak terčem posměchu svých kamarádů Hrba a Jardy Krumla z Kolomanu, kteří sledovali jestli se vítězstvím přiblížíme na rozdíl pěti bodů na vedoucí celek, jímž je právě družstvo za něž oba nastupují. V jasné šanci promáchl a vypadalo to, že si koleduje o další ortézu, pak nikým neatakován chtěl elegantně zpracovat vysoký balón, ale ten se od něj odrazil a skončil v zámezí. I Prezidento se odhodlal k prudké střele, ale ta neměla ani razanci, ani směr. A tak hráč, který dnešní utkání gólově začal, tak ho i gólově ukončil. Dušan našel Šperglína, ten nesobecky přihrál Melimu a narodil se tak konečný výsledek 5:2. Poté se konečně vytyčila pravička kapitána Kopaček, signalizující tak kapitulaci svého týmu.

Sestava: Karlííík – Lastr, Kubí, Prezidento, Dušan – Meli, Walda - Bok

Góly: 2x Meli, Bok, Šperglíno, Dušan