Oficiální stránky kadaňského klubu malé kopané

15.5.2004 od 8:50 hod

Dnešní zápas byl ovlivněn koncertem legendární slovenské kapely Tublatanka. Jelikož disponujeme kádrem postarších fotbalistů, kteří pamatují slavnou éru tohoto uskupení, bylo jasné, že vystoupení nenechá tyto pamětníky chladnými. A tak se Héla, Maci a Bok vydali hrozit ukazováčky pod pódium, na kterém stál rocker Maťo Ďurinda s několika kumpány. Maťův výkon ovšem zdaleka nedosahoval výše, kterou si naši kulturní znalci pamatovali z dob, kdy jezdili do školy v přírodě a na píseň "Láska drž ma nad hladinou" se lepili na dospívající těla spolužaček. Proto se rozhodli, že hudbě porozumí jedině, když se pomocí alkoholu dostanou do fáze nirvány, kde najdou větší pochopení pro umělcovo sdělení. Nakonec to dopadlo tak, že se všichni spili do němoty a na zápas dorazil jen odolný Héla, Bok zaspal a přišel až na závěr utkání, ale i za tu chvíli se zviditelnil dostatečně. Maci přišel až dlouho po zápase na Českou,  značně pobledlý,  nedopil ani pivčo a uháněl domů do lože, prosit Boha o odpuštění. Otry žádnou kulturní akci nenavštívil, ale tradičně se spil taky, aby náhodou neporušil svou image.

Oběma družstvům bylo jasné, že dnes se hraje o první místo, Koloman měl o tři body více než my a tak by nás případná výhra vymrštila na vedoucí pozici, ale to se nestalo. Proto i první minuty nesly známky nervozity a opatrnosti. Před samotným utkáním stáli na startovní čáře  akorát 4 hráči v oranžových trikotech (Prezidento, Karlííík, Šperglíno a Héla) a tak se pískotem povolal i Walda, jenž bydlí hned u hřiště, a který nenápadně koukal z okna s kopačkami na nohou. Tento hráč je ovšem i zaměstnancem Boka v místním fotbalovém oddíle, kde je Bok managerem, klub dnes hrál důležité mistrovské utkání v divizi, kde bojuje o udržení a tak dnes potřeboval koupit, teda vybojovat nějaký bod. Hráči mají v den utkání zákaz hrát malou kopanou pod pohrůžkou finanční pokuty. Walda přesto odvážně přišel, neboť Bok byl v delíriu a my nechtěli prohrát kontumačně. Těsně před úvodním hvizdem přispěchal i Kubí a Dušan. Po několika nezáživných minutách jsme obdrželi docela laciný gól, když hráč Kolomanu střílenou přihrávkou skrz naše vápno našel na druhé straně neobsazeného Neveho, kterého za sebou zapomněl Héla. Ten byl sám překvapen, že míč prošel přes celou šíři pole až ke jmenovanému střelci. Neve střílel do zcela opuštěné branky, Karlííík se nechal nalákat na vařenou nudli a domnívaje se, že přihrávající hráč bude chtít střílet, vyběhl mu naproti, snaže se mu zmenšit střelecký úhel. Po obdržené brance jsme neupadli do tradiční latergie, i když Prezidento několik uštěpačných poznámek typu „A je to v prdeli!“ „Já už chodit nebudu!“ „Kreténi vožralý“ upustil. Ale my se snažili o vyrovnání i když dnešní složení nevypadalo, že bychom měli zahájit nějakou ofenzivní smršť, spíše jsme doufali, že Klépu nějakou čmouhou překvapíme, neboť Klépa je brankář, kterého zajímá spíše vlastní vizáž než samotný výkon, tzn. musí mít čisté a drahé rukavice, nagelovaný účes a nejnovější střih tepláků. Kolik gólů obdrží je vedlejší. Ale nějakou loženku ne a ne vymyslet a tak udeřilo na druhé straně. Dlouhý nakopnutý balón letěl směrem k naší bráně, kde se ovšem nedohodli naši obránci, Prezidento, neslyšel Hélovo „mám!“, vyskočil co nejvýše až se mu udělala mezi podrážkou a zemí asi pěticentimetrová vzduchová bublina, ale na míč dosáhl pouze temenem, čímž ho přizvedl a přelstil tak za ním připraveného Hélu. Míče se zmocnil útočník soupeře a akcí okopírovanou podle té, která předcházela  gólu prvnímu, tentokráte nalezl obrovitého Jardu Krumla, který opět do prázdné branky zvýšil na 2:0 pro Koloman. To už jsme začali tušit pohromu a o poločase jsme sofistikovanou poradou došli k závěru, že jestli nedáme alespoň tři góly, tak asi nevyhrajeme.

Druhý poločas jsme otevřeli hru a z toho plynuly časté šance soupeře, ale Karlííík tentokráte vždy stál na správném místě. To už se na naší lavičku postavil i značně "unavený" Bok a ihned se pasoval do role hlavního kouče a rozvernými gesty dirigoval hru. Bohužel klíč k zakleté brance Kolomanu byl pořádně schovaný. Hrb (bývalý hráč IQ-0) organizoval s přehledem obranu soupeře a našim střelcům jakoby zvlhl střelecký prach. Trochu naděje do našich řad vnesl Šperglíno, který po hezké kombinační akci snížil na 1:2. Při tomto gólu se nám konečně podařilo vyšachovat soupeře podle našich představ a několika narážečkami jsme postavili obránce do pozic, kde již nikomu nepřekáželi a ani Klépa neměl sebemenší šanci nějak míč vytěsnit. Závěr utkání se rychle blížil a my chytli druhý dech, soupeř v těchto fázích utkání nevěděl kde je. Tlak sílil, my kopali několik rohů, vytvořili si i několik dobrých šancí, ale míč zatím za brankovou čarou Kolomanu nechtěl skončit, ale byla by to jen otázka času. Možná. To se ale nedozvíme, neboť zaúřadoval kouč Bok. Běžely asi poslední dvě minuty zápasu, opět jsme byli v enormním tlaku, soupeř horkotěžko odvrátil na roh a zmateně pobíhal po hřišti. Héla rychle popadl míč a chtěl co nejrychleji rozehrát a vymyslet tak finální akci, kterou bychom vyrovnali, ale najednou se ozval hlas rozhodčího „Tajm !“  Hráči koukali jako tele na vrata, jak si může vzít soupeř oddechový čas, když je míč v naší moci? Ale ne soupeř, ale náš Bok měl ruce zkřížené nad hlavou a signalizoval, že chce přestávku, při které chce předat hráčům geniální myšlenku kterak míč do sítě dopraviti. Většina hráčů jeho počin nepochopila, ba naopak mu vyčinila za netaktický přístup, vždyť šance na gól visela ve vzduchu. Bok se snažil všechny uklidnit a artikulovanou maďarštinou (měl po Tublatance trošičku tuhý jazyk) sdělil svůj nápad: Karlííík byl stažen ze hry a do brankářského se oblékl Dušan. Útočící hráči měli za úkol natlačit se před brankáře, Héla měl rozehrát na volného gólmana Dušana a ten měl jednoduchý úkol – prostřelit 9 hráčů namačkaných ve vápně ( tzn. že mezírkami mezi hráči by prošel tak možná brok ale ne fotbalovej míč). Nepovedlo se. Ba naopak míče se zmocnil Koloman a gólem do prázdné brány usmrtil naše naděje úplně. Píšťalka rozhodčího Širokého ukončila utkání a my se odebrali do hostince rozebrat chyby. Bok se snažil vysvětlit co svým taktickým tahem myslel, udělil Waldovi 500,- Kč pokutu za start v malé kopané, vyslechl si pár nelichotivých poznámek a při dopíjení třetího piva usnul s naklopeným pohárkem u ústní dutiny, když se snažil dostat do svých útrob několik loků lahodného moku.  

Gól: Šperglíno

Sestava: Karlííík - Dušan, Héla, Kubí, Prezidento, Šperglíno - Walda

Giovanni Trappattoni: Bok