|
|
|
|
20.9.2004 od 10:30 hod Je
krásné nedělní dopoledne, vítr si lehce pohrává se zavěšenými lístky,
mezi kterými proplouvá bzučící hmyz. Rodinky s dětmi venčí své domácí
mazlíčky a těší se na smažené řízečky, které maminka doma s láskou
připravuje. Na nedaleké lípě je vidět kosí rodinka, která právě vyprovází
svého potomka z rodného hnízda, malé kosátko nesměle krouží ve
vzduchu, aby se vydalo na svou vlastní pouť životem. Vzduch rozřízne
neartilukovatelný řev, všechno ptactvo se zděšeně zvedá z korun
stromů a mizí za obzorem. I starý kos zapomíná na rodinnou idylku a hledá
způsob jak si zachránit svůj starý kosí život. Co je to tak mohlo vyplašit???
Blíží se snad větrná bouře??? Či nějaký predátor???………….. Ne,
toto není scénář volného pokračování Spielbergova Jurského parku, to
jen hráči IQ-0 přichází na svůj ligový zápas. Hrajeme proti silnému
celku Futra, týmu ze satelitního předměstí Kadaně, týmu jenž se nalézá
v tabulce hned za námi a dnes se tudíž bude bojovat o nejčelnější příčky.
A tu konečně přichází naše největší hvězdy. Nejprve se na schodech
objevuje Héla, je značně oteklý a zdolává je jen s použitím předních
končetin, což je jasná známka prohýřené noci, Héla vratkým krokem pokračuje
napříč hřištěm a jde si k rodičům pro své fotbalové nádobíčko,
aby za několik okamžiků mohl nastoupit v, pro něj posvátném, dresu. Před
Hélou se ovšem znovu zjevují schody, které jsou delší než ty předchozí.
Pokoušejí se ho nejspíše shodit, vzpínají se proti němu, čemuž se Héla
brání střídavým vztyčováním a upažováním paží, ale nakonec i tuto překážku
zdolává a polyká ho betonové sídliště. Jak se dostane zpátky dolů? To
nechce nikdo zatím ani domýšlet. Ale pozor! Na druhém konci se skrze mezeru
mezi palisádou z kůlů dere další postava. Nejprve se několikrát udeří
do hlavy při marných pokusech trefit se do jenom třímetrové škvíry, ale i
tento odvážlivec je nakonec úspěšný a vítězoslavně si to kličkuje na
naší lavičku. Marně hledáme míč, než zjistíme, že kličkuje jen tak
nanečisto. Ano už ho poznáváme, je to sám velký šéf centra proti závislostem
všeho druhu a Horník kadaňského fotbalového klubu – Bok. V jeho stínu
nenápadně kráčí Poustkyč, hráč Kadaně a tudíž Bokovo fotbalový podřízený,
je též značně „přepracovaný“ a naši lovci talentů neváhají a
strkají mu do rukou přestupové lístky – do IQ by se hodil, má všechno to
co má správný íkváč mít. Bok se ze studijních důvodů rozhodl
podstoupit náročný týden ve víru alkoholu, aby poznal, že být alkoholikem
je skutečná řehole, které se musí člověk věnovat s plnou vervou. Na
základě výsledků pak chce upravit testy, které musí jeho klienti vyplňovat
a kterým se zdají být některé otázky značně mimo mísu. Musím
konstatovat, že se do svého výzkumného projektu doslova zamiloval, každé
další promile alkoholu mu dodává jistotu za volantem silného vozu, kterou
se mohl chlubit snad jen Ayrton Senna. Poustkyč zatím od kolemjdoucích zjišťuje
co je za den, jestli je sobota nebo neděle, ráno či večer, leden nebo už červenec?
Prezidento sepisuje soupisku a, ač nevěřící, hlasitě se modlí k Bohu,
aby mu seslal ještě nějakého použitelného hráče. Zatím má na své á-čtyrce
tato jména: Prezidento, Hrb, Dušan a Otry. Najednou se mu rozjasní tvář, v dálce
spatřil oranžový trikot a to je jasná známka, že se blíží další
fotbalista. Postava v dálce ale působí nesmělým dojmem, každý krok
vpřed je doprovázen dvěma vzad, když už je 100 metrů od nás, otáčí se
a prchá, za chvilku se znovu objevuje. Sportovec je viditelně nervózní,
Prezidento křikne „Osmnáctko stůj, pojď k nám !!!“ Neuvěřitelné!
Zázrak! Ano, Maci, naše nevyužitá posila, zmítaná trémou se rozhodla
bojovat s překážkou omezující slibně se rozvíjející kariéru. V zásobě
má Prezidento ještě mastičkáře Šperglína, hbitého to oblíbence, jenž
ho ještě nezklamal, snad tato naše současná hvězda přijede. A je tady!
Prezidento si oddychne. Již je smířen s tím, že dneska nastoupí do
branky. Karlííík se totiž také věnoval ukájení svých choutek a
odcestoval do Teplic, kde probíhala jakási oslava, byl tam sice spatřen se
sličnou blondýnou, (že by záviděl svým „pražským“ kolegům?) ale
jelikož nebyl k dispozici fotoaparát, je tato informace pouze v rovině
spekulace. Jako zlatý hřeb večera přichází o berlích pan Lastr. V minulých
dnech prodělal náročnou operaci kolena, na které se podílel špičkový tým
odborníků Veterinární kliniky univerzity Palackého, který v součinnosti
s Národním muzeem (dodalo kosterní model tyranosauruse Rexe) a muzeem ve
Dvoře Králové (dodalo obraz Zdeňka Buriana „Tyranosaurus loví potravu“)
provedl obdivuhodný výkon a namontoval Lastrovi nejnovější typ sci-fi
kloubu s inteligentním ovládáním motoriky. Operaci provedl sám řezník Brambas, machr na vykošťování
vepřových kolen, ale Lastr nedbal jeho pokynů a hned první víkend mimo
sanatorium se vrhl do víru velkoměsta, aby dohnal to, co svou hospitalizací
ztratil, výsledkem čehož bylo, že po desátém pivu Lastr odhodil berle, po
patnáctém demontoval ortézu, po dvacátém tančil kvapík a nakonec se
probudil s kolenem třikrát větším než měl inkriminovaný podvečer.
Spoluhráči ho uklidnili, že je to určitě tím, že Dr.Brambas nešetřil
vazivem a že když si Lastr platí tak vysoké zdravotní pojištění, tak má
za něj aspoň odpovídající množství hmoty. I realizační tým tak byl
kompletní a utkání mohlo začít. Zápas
začal ve vysokém tempu a šance se rodily na obou stranách. Při jedné
situaci jsme se u našeho vápna provinili faulem, za což nás Futro potrestalo
gólem. Dobře postavenou zeď útočník obstřelil a na umístěnou ránu neměl
Prezidento ani tu nejmenší šanci. Vedoucí gól nás však nesrazil na
kolena, ale vyburcoval k ještě lepšímu výkonu. V těchto chvílích
se v areálu sportoviště objevil i Kubí se svým typickým úsměvem na
tváři, když zjistil, že si zapomněl dres, vyběhl na plac v tričku
neidentifikovatelné barvy, patrně se jednalo o poslední Versaceho model, který
načrtl v předsmrtné křeči. Jakmile to rozhodčí spatřil, Kubího
nemilosrdně vykázal. Naštěstí náš Prezidento nosí po taškách i dresy náhradní
a tak se mohl Kubí vrátit v dresu, jež k nám neodmyslitelně patří,
tudíž oranžovém. Stále častěji se prosazujeme před brankou soupeře, ale
stále nám to tam nemůže padnout. Hrb dělovkou nastřeluje tyč. Přichází
rohový kop, staví se k němu Šperglíno, který je znechucen stálými
poznámkami trenérského konsilia v čele s Bokem, míč čechrá na
připravenou Hrbovu kopačku a ten propaluje vše před ním – 1:1. Hrůša
stržen atmosférou vbíhá na hřiště, aby pomohl týmu k dokonání
zvratu, máchne levačkou – promachuje, máchne pravačkou – promachuje,
zkouší ještě máchnout sounož, ale promachuje i napotřetí, sebekriticky
sklopí hlavu a odchází zpět na lavičku, kde se přidává ke skandujícímu
davu. Bok se probouzí z mikrospánku a žádá „time“ v době kdy
soupeře válcujem, naštěstí je včas umlčen kopem do rozkroku. Druhý
poločas sliboval drama a to se také konalo. Futro počalo vytahovat drápky a
dokazovalo, že není na třetím místě náhodou. V těchto minutách nás
však několikrát zázračně podržel Prezidento až si vysloužil skandovaný
potlesk a přezdívku „magnetický leopard“. Na druhé straně podcenil
jednu z nemnoha střel gólman soupeře, horký míč neudržel ve studených
rukavicích, čehož využil hbitý štírek (spíše štír) Šperglíno a
rozveselil nás podruhé – 2:1. Poté byl po druhé žluté kartě vyloučen
Otry a pro naše barvy začaly krušné dvě minuty v oslabení. Prezidento
byl již dvakrát překonán, ale na brankové čáře ho zastoupil Hrb a tak
hlavně díky němu jsme udržely příznivý stav. Po přesilovce tlak soupeře
neutuchal, buší do nás jak hluchej do vrat, ale při našich odkopech se několikrát
dostáváme do samostatných úniků, které naneštěstí nedokážeme proměnit.
Jen Hrb měl na kopačkách tři tutovky. Rozhodčí ukazuje, že nataví čtyři
minuty a náš tým se sebezapřením bojuje až do konce a dovádí utkání k vítěznému
konci. Všichni aktéři vytvoří chumel ne nepodobný tomu z Nagana a
realizační tým odměňuje hráče dlouhotrvajícími francouzskými polibky!
Celý průvod po té přepadá Českou hospodu, kde se je snaží hospodský
Mery vytlačit násadou od koštěte se slovy, že dnes je sanitární den. Je
davem poražen a tak alespoň ve Zlatých stránkách vyhledává číslo na
truhláře, který opraví zdemolované vybavení, poté se preventivně objednává
na oddělení ušní-krční-řitní, neboť jak tato oslava dopadne…? Héla
se zdvihá, bouchne rukou do stolu a otázkou „Kdo nás porazí???“ začíná
nekonečný mejdan. Sestava:
Prezidento – Otry, Dušan, Hrb, Kubí – Maci, Šperglíno Realizační tým: Héla, Bok, Lastr, Poustkyč Góly: Hrb,
Šperglíno ČK: Otry
Na následujících fotografiích můžete obdivovat našeho Boka s Poustkyčem při analýze právě dohraného utkání.
|