|
|
|
|
11.4.04 od 10:30 hod Nádhera!
Excelentní! Super! Předem musím vyzdvihnout výkon celého týmu, který předvedl
fotbal z jiné planety a zaslouženě rozdrtil dosavadního lídra, klášterecké
Futro, 7:1 !!! Přitom dosavadní bilance našeho soupeře navozovala respekt
– 3 zápasy, 3 vítězství a skóre 13:1. Ale dnes neměli proti kompaktnímu
a nadrženému týmu nárok na zisk byť jediného bodíku. Ale popořádku. Dnešnímu
utkání předcházela mravenčí manažerská práce Prezidenta, který v osobním
pohovoru každému hráči vysvětlil důležitost zápasu a naléhal na zbytky
morálky, která snad ještě v našich hráčích někde dříme (pravda u
některých jedinců dost tvrdě). Musím uznat, že je to snad poprvé, kdy
jeho slova padla na úrodnou půdu a pohled na skupinu sportovců natěšených
na zápas, při tom ze žádného se nelinulo zbytkové aroma poživších
destilátů, stál za zdokumentování na filmový pásek. Jen tak na okraj, trémou
se dusící Maci opět nedorazil. Jinak přišli všichni playeři, kteří
mohli (nedostavili se pouze zraněný Šperglíno a omluvení Jarouš, Kubí a
Bočíček a potrestaný Héla). Další významnou událostí bylo, že Vlášek
dorazil včas i když nejspíše jen díky tomu, že začátek utkání byl o
cca 10 minut posunut. Zápas
začal a hned od úvodu bylo jasné, že IQ-0 jde tvrdě za vítězstvím.
Pravda první minelu jsme vytvořili my, jmenovitě Lastr, který ještě
nedostatečně rozehřán, podcenil balón, který mu pod podrážkou proklouzl
na zcela volného útočníka a ten se již řítil na našeho brankáře, který
ho včasným povyběhnutím přinutil ke kličce, čímž ho zbrzdil a znervóznil.
Rychle se vracející Lastr ho rozhodil ještě více, a tak se útočník soupeře
rozhodl pro poslední zoufalý pokus, který mu zbýval, a zkusil přepadnout přes
nataženou ruku ležícího Karlíííka a vykoledovat si pokutový kop, ale
rozhodčí Mezera na lep nesedl. Naše hra však směřovala k jasnému cíli,
ztrhnout vedení na naší stranu a
už ho nepustit. Po několika neproměněných šancích se Melimu podařilo
procedit míč za záda brankáře a načnout tak jeho psychiku, kterou mu
zlomil o několik minut později. To když napálil poskakující míč z cirka
9 m. Pumelenici, kterou gólman zahlédl až těsně před sebou, stačil sice
ztlumit na hrudníku, ale rotace, jíž Meli balón obdaroval způsobila to, že
míč se po hrudníku vyšplhal na brankářův obličej, kde mu obrátil nos
naruby a drze vklouzl za jeho záda a roztřepetal síť podruhé. Otřesený gólman
se nechal vystřídat a vložil se do rukou trenéra hostí, který se snažil
kropením studené vody na promáčklý profil, přivést nešťastníka zpět k vědomí
a to se mu po pár minutách povedlo. Brankář se odvážně hlásil k návratu
na hrací plochu. Ojedinělou šanci Futra, jejichž útoky povětšinou končily
na neprostupné obraně, zázračně zlikvidoval Karlííík. Futro se povětšinou
pokoušelo ohrožovat naši branku střelami zdálky, které sice měli razanci,
ale chyběla jim přesnost. V průběhu poločasu dorazil i opozdivší se
Hefi, ale když měl jít na plac, přepadlo ho bolení močového měchýře,
který musel urychleně vyprázdnit, a tak se jeho nástup do utkání ještě o
několik minut posunul. Při další zteči Bok vydoloval míč z autové
čáry, provlíkl ho skrze dva protihráče, kolem kterých se elegantně obtočil
a nahrávkou našel volného Meliho a ten již věděl, jak se šancí naložit
– zvýšil na 3:0 a završil svůj x-tý hattrick v dresu IQ-0. Vysoké
vedení zapříčinilo to, že i ostatní hráči se bezstarostně hrnuli do útoku
a tak se ve vápně Futra zjevil Dušan, který se snažil clonit brankáři ve
výhledu. Z obrany si na nahrávku naběhl Lastr, míč, jak je jeho
zvykem, napálil silou, kterou vládl za svých nejlepších let snad jen Ronald
Koeman (pro mladší ročníky - nizozemský
šutér s dynamitem v noze), projektil však skončil na těle Dušana
a areálem se rozlehlo tupé zadunění, kdyby ve vápně byl někdo jiný a ne
náš inženýr, znělo byto jako zásah do hlavy. Otřesený Dušan signalizací
dával laičce najevo, že je OK, že jen chytil jistý gól. Do konce poločasu
ještě, kdo jiný než Meli, završil naší estrádu na 4:0. O přestávce
jsme se navzájem nabádali k obezřetnosti a povzbuzovali se k pokračování
v načaté cestě za třemi body. Ve
druhém poločase byl Walda několikrát upozorněn rozhodčím, že má již
jednu žlutou kartu a že po dalším nebezpečném zákroku ho již vyloučí,
což rozlítilo hráče soupeře, neboť popravdě, každý druhý zákrok,
agilně hrajícího Waldy, končil hvizdem rozhodčího, jehož paže směřovala
na naši svatyni a hráči Futra se domnívali, že by nemělo zůstat jen u výhružek.
Po jednom souboji v blízkosti vápna se zrodil faul, po němž následoval
přímý kop soupeře, do zdi se postavil Dušan. Karlííík změřil pravým
okem spojnici „tyč – pravý bok Dušana – míč“ a zavelel odvážlivci,
aby udělal úkrok doprava, aby tak byla spojnice dokonalá. To se však ukázalo
jako omyl. Prudká střela, která by původně nastřelila jednočlennou zeď,
Dušana pouze lízla, změnila směr a skončila v levém horním rohu Karlíííkovo
branky. V konečném součtu však šlo jen o ojedinělou vlaštovku, která
jaro nepřinesla. V dalším průběhu utkání se trefil do branky soupeře
i špílmachr Bok. Nezadržitelně po hřišti lítal i Otry, který se dostavil
již potřetí za sebou a vytvořil si tak osobní rekord, a jelikož trávil víkend
nezvykle s rodinou, bylo znatelně poznat, že zdravý životní styl jeho
výkonům svědčí. Po další překrásné kombinační akci zvýšil Walda na
hrozivých 6:1 a soupeř se počal modlit, aby už byl konec, ale nebyl vyslyšen
ba naopak – musel si vytrpět i nádherný závěr, který byl z naší
strany již exhibicí věnovanou divákům. Nejdříve Bok, který byl během zápasu
nesčetněkrát nakopnut, aniž by rozhodčí přerušil hru, opět svou
typickou kličkou obalamutil protihráče, ten se ho snažil zastavit faulem, při
kterém našemu hráči přišlápl kopačku a ta se zčásti Bokovi zula,
rozhodčí ponechal výhodu. Bok se prudkým švihem do prázdna kopačky zbavil
úplně a po vzoru brazilců z Copa Cabany se řítil na branku soupeře s
jednou nohou odděnou pouze v ponožce. Dovolil si ještě jednu bosokličku
a vystřelil, brankář střelu jen ztlumil a Bok obětavým skokem míč dotlačil
za brankovou čáru. Rozhodčí Mezera však neměl pochopení a odpískal
nedovolený skluz a gól tudíž neuznal. Vyvrcholení, jakého jsme se dočkali,
by nevymyslela ani Agáta Christie, Před naší brankou se míče zmocnil
Prezidento, chvíli na sebe lákal hráče soupeře, pak si vyměnil přihrávku
s Vláškem, čímž vyšachovali prvního Futráka, a začal svůj výlet
směrem na sever, kde stála branka Futra. Na polovině přihrál spoluhráči,
který mu přihrávku ihned opětoval. Tím se zbavil další kuželky, která
stála v cestě za jeho cílem. Na vteřinu se zastavil a hledal někoho
komu by přihrál, ale všichni již stáli jako opaření v němém úžasu.
Chtěl tudíž vystřelit, ale to se mu zdálo příliš zbabělé a tak se ukázkovou
stahovačkou zbavil posledního obránce a před sebou spatřil brankáře, který
se pohybem chobotnice snažil navodit dojem, že vykrývá celý prostor branky,
ale mýlil se, Prezidento jednu skulinku objevil, napřáhl a vypálil. Míč
letěl k pravé tyči od které se odrazil do tyče levé a od ní zaplul
do sítě. Vykulený brankář strhl vztekle rukavice, které zadupal do země,
rozhodčímu vytrhl píšťalku z pusy a foukl do ní, čímž ukončil trápení
svého týmu. Soupeř hrál sice dobře, ale dnes bychom porazili i déčko
Barcelony. Prezidento vytyčil mohutné ruce směrem k nebi a šel vítězoslavně
směrem ke střídačkám a demonstroval tak naši jasnou převahu. Rozhodčí
pak oficiálním písknutím zápas ukončil a my se odebrali na zaslouženou pěnivou
odměnu, kterou jsme měli od Prezidenta, né povolenu, ale přikázánu. Sestava:
Karlííík – Lastr, Dušan,
Prezidento, Vlášek, Otry – Meli, Bok, Hefi, Walda Góly:
4x Meli, Bok, Walda, Prezidento Žluté
karty: Otry, Walda, Dušan
|