|
|
|
|
20.6.2004 od 8:00 hod Čekal
nás poslední zápas před zaslouženými prázdninami, během kterých budeme
čerpat síly na podzimní část, ve kterých nás kromě prvoligových odvet
čekají i zápasy kadaňského poháru, jehož obhajobou bychom završili tříletou
nadvládu v této soutěži. K největšímu překvapení došlo krátce
před utkáním, k zápasu se totiž dostavil Otry. Byl zcela střízlivý
a natěšený na utkání. Někteří spoluhráči ho nemohli poznat, a tak jim
musel být náš hráč opětovně představen. Soupeř
nastoupil ve své obvyklé sestavě a hned od začátku dával najevo, že se
nechce smířit se svou pozicí na chvostu tabulky a že by nebyl proti,
sebral-li by nám nějaké body. Podíváme-li se na tabulku, tak největším
problémem týmu Astry je proměňování šancí, neboť většinu zápasů
prohrála jednobrankovým rozdílem a to ještě jen díky tomu, že její útočníci
nebyli schopni vstřelit ani jeden gól. Proto útočníci v úvodu zápasu
stříleli z každé pozice a doufali tak, že nějaká šumivka se ujme,
obzvláště agilní byl v tomto směru kontroverzní Grofík. Ale všechny
střely byly povětšinou zbloudilé a létaly ve značné vzdálenosti od naší
kovové konstrukce. Karlííík proto jen pohledem kontroloval kam tyto
projektily padají a pak pro ně poslušně poklusával, až byl po několika
minutách udýchaný více jak naši útočníci. My jsme si vyložených šancí
také vytvořili poskrovnu, ač v naší záloze operovali technik Hefi a
atlet Šperglíno, jejich akcím chyběl finální efekt, neboť Bok byl dnes
extrémně zavzdušněn a po každé rychlejší akci žadonil o střídání.
Kubí se zatím zastřeloval ranami, které spíše než brankáře, ohrožovaly
kolem stojící fandy. Otry obdržel žlutou kartu po faulu na unikajícího
protihráče a pokračoval tak ve svém obvyklém pojetí hry – co zápas to
žlutá. Když se Bok na střídačce dostatečně vydýchal, nabral několik
litrů čerstvého kyslíku do svých, cigaretami zdevastovaných plic, a přihrávkou
našel Šperglína, který je ve famózní střelecké formě, což potvrdil i
tentokráte a rozvlnil síť, čímž strhnul vedení na naší stranu. Stav 1:0
vydržel až do poločasu. Druhý
poločas musel tvořit soupeř, ale naše obrana si se soupeřovými výpady věděla
rady. Ve chvílích, kdy tlak Astry vrcholil, zasadili jsme protivníkovi ránu
do týlu, balón který Beny vyrazil, poletoval po vápně, důrazný Otry usměrnil
jeho trajektorii tak, aby byl zmatek ve vápně ještě větší. Ve zmatku se
vynořil všudybyl Bok a míč dotlačil za bezmocného brankáře. Stav 2:0 byl
vyústěním naší dobře zvolené taktiky. Opět však polevila naše
koncentrace, neobsazený Fík si v klidu naběhl přes celé hřiště na přihrávku,
před vápnem posunul na Hamáčka a ten houslemi prostřelil jak Hefiho, tak i
naší poslední záchranu Karlíííka. Rázem jsme vedli zase jen o jeden gól
a do konce chybělo ještě deset minut. Pak však přišel moment, při kterém
všem zatrnulo. Na polovině se do skákajícího balónu vrhl po hlavě Hamáček
a náš Šemík Otry. Bohužel pro soupeře, který sklonil hlavu až přespříliš,
šel do souboje náš drsňák nohou a uštědřil Hamáčkovi tupý úder
kopytem do temene hlavy, ten se skácel k zemi a kolem hlavy mu začali
poletovat zlataví andělíčci. Z krátce střiženého účesu tekla na
hrací plochu rudá krev a všem bylo jasné, že je zle. Nešťastný hráč,
nevědě o sobě, byl naložen do vozu a převezen do nemocnice, kde lékař
stanovil diagnózu: otřes mozku a otvor v hlavě ve tvaru podkovy. Otry
dostal červenou kartu a rozhodčí Mezera přerušil zápas, neboť Hamáčka
doprovázel do nemocnice i Fík a soupeř by tak byl oslaben. Po deseti minutách,
kdy se Fík nevracel, Mezera foukl do píšťalky a dal tak signál k pokračování
hry. Dvouminutové oslabení jsme zvládly celkem v pohodě, neboť soupeř
nebyl schopen vymyslet akci, kterou by nás gólově potrestal. Většinou
zbrkle zakončil a my pomalou chůzí pro balón šetřily drahocenné vteřiny,
abychom pak mohli míč zakopnout ještě dále. Není to sice elegantní, ale
účinné. Kubí opět šmatlou vyplašil důchodkyni, která sypala holubům
tvrdé rohlíky a stála v místech, kde nemohla tušit ohrožení ze
strany vzdálených sportovců. Ale nakonec se ukázalo, že to byl jen geniální
tah našeho hráče, neboť ten si několika takovými kopšťouchy získal pověst
nekopy a soupeř si ho tak přestal všímat a to bylo právě to co Kubí chtěl.
Na polovině získal míč, soupeř si oddechl, ale Kubí místo obvyklé ztráty
si míč přišněroval k levé špičce a upaloval ke zteči. Lyžařskými
obloučky se zbavil obránců Astry až stál zcela osamocen
tváří v tvář Benymu, krátkým pohledem vyhodnotil situaci a
milimetrově přesnou placírkou poslal náš tým do extáze. Se zdvihnutými
pažemi si vychutnával svou chvíli slávy. Astra se už do konce nezmohla na
zkorigování stavu a tak jsme si mohli pogratulovat k dobře zvládnutému
závěru jarní části I.ligy a jít svlažit naše vyschlá hrdla. Góly:
Šperglíno, Bok, Kubí ŽK
a ČK: Otry
(rozhodnutí disciplinární komise – 4 zápasy stop) Sestava:
Karlííík –
Dušan, Lastr, Kubí, Otry – Hefi, Šperglíno – Bok Kouč:
Prezidento
|