Oficiální stránky kadaňského klubu malé kopané

21.3.2004 od 8:00 hod

S příchodem jara začala i nová sezóna I.ligy malé kopané. V kádru našeho mužstva nedošlo k výraznějšímu personálnímu zemětřesení. Prezidento i přes své, čím dál častější pesimistické nálady a výpady směrem k nezodpovědnému kádru, obhájil svou pozici „hlavy týmu“, i když hlavně díky tomu, že v našem mužstvu zatím nevyrostl následovník, který by byl schopen ukočírovat takové stádo. Jedinou hráčskou změnou bylo tak navrácení Pažouta zpět do RRK Chmel, i když to stálo našeho Prezidenta nemálo úsilí, neboť vedení Chmelu se nám snažilo vnutit myšlenku neúměrného opotřebení brankáře a chtělo tak finanční kompenzaci, ale diplomatickým jednáním u kulatého stolu obě strany dospěly k dohodě - hlavně po shlédnutí videozáznamů zápasů v nichž Pažout nastoupil a kde i prezident Chmelu musel uznat, že k opotřebení v žádném případě nemohlo dojít při hájení branky IQ-0 a že finanční kompenzaci by si zasloužil spíše náš Prezidento za žaludeční vředy, ke kterým musel zákonitě přijít při některých zákrocích jmenovaného brankáře.

Los nám nebyl příliš nakloněn. Začátek v 8:00 hod a ještě proti nabuzenému nováčkovi věštil přetěžkou šichtu. Na sraz ovšem dorazil kádr hladový po balónu. Omluven byl Šperglíno, který utrácí vytunelované peníze na Kanárech, Walda jenž nastupoval k mistrovskému utkání, Meli - z téhož důvodu a Héla, který „svým ocelovým pluhem obdělával pražské políčko - celou zimu ležící ladem a chtěl tak vykolíkováním pozemku jasně demonstrovat, komu toto území patří“. Jedinou neomluvenou absenci tak měl Otry a opět díky tomu, že ho přemohla láska k alkoholu. Náš klub se již spojil s kapacitami v oboru boje proti závislostem všeho druhu, ale po telefonické konzultaci ani jeden odborník nenašel odvahu, vyrvat našeho playera ze spárů této nenasytné bestie. Na lavičce též zůstal Karlííík, kterého ještě po návštěvě tréninkového centra (viz článek) neunesou nohy a není jisté zda mu zesílí natolik, aby mohl nastoupit k utkání dalšímu.

Do branky si tak stoupl novopečený otec Lastr, oděn do vkusného svetříku značky Vlnydas s překrásným tirolským vzorem a musím uznat, že byl velkou oporou našeho týmu. Po vlažném začátku, kdy se zejména hráči Astry seznamovali s novou soutěží, se po ideální Hefiho kolmici ocitl před osamoceným brankářem hostů Kubí, ale míč přes obrovského Benyho do branky nedostal. Kubí si tuto šanci zopakoval o několik minut později, kdy ho Hefi opět objevil opuštěného před brankou, ale Kubí si bohužel zopakoval i zakončení. Soupeř hrozil většinou z přímých kopů, kdy chtěl Lastra překonat tvrdými dělovkami, ale náš brankář tyto střely lehounkým plácnutím uklízel mimo bránu, jakoby šlo o pink-ponkové balónky. Tempo naší hře udával především Hefi, který hýřil pohybem, svou famózní technikou se lehce zbavoval soupeřů a neustálými nahrávkami do volného prostoru , nutil k pohybu i hráče v oranžových dresech. Při jedné takové kombinaci si vyměnil míč s Bokem, pro kterého už nebyl problém vsítit úvodní gól nového ročníku. V závěru poločasu se ještě nádherně uvolnil na brankové čáře Astry Bočíček, který předvedenou fintu okoukal od svého otčíma, ale bohužel tuto fotbalovou lahůdku nedokázal okořenit gólem a tak jsme odcházeli do pomyslných šaten s nejtěsnějším vedením 1:0.

Ve druhé půli se dal očekávat tuhý nápor soupeře, který ucítil, že uzmout body favoritovi není jen ve sféře snů, ale s přibývajícím časem se začala lepit Astře na paty nervozita, díky níž zaplatila nováčkovskou daň. Jejich akce byly zbrklé a povětšinou slibně se rozvíjející protiútok sami ukončili nepřesnou přihrávkou. Proto opět vsadili vše na střely z dálky, které ale nedělaly našemu gólmanovi větší potíže. Jen jednou byl Lastr překonán, to ho však zastoupilo břevno, a tak ani tentokrát nemohli hráči soupeře zdvihnout ruce nad hlavu. Přihlížející diváci se stali svědky nevídaného úkazu a to když z naší obrany vylétla kolmá přihrávka na prázdnou polovinu soupeře, z hlouby pole se za ní rozběhl Bok, který brutálním sprintem připomínal nadrženého tyranosaura větřícího stejně smýšlející samyčku. Míč skutečně dohonil, ale ve vzduchu se ozval zvuk píšťalky rozhodčího Širokého a nikdo nechápal co se stalo. Jediným možným vysvětlením bylo, že mezi diváky byli i dva příslušníci městské policie a Bok zřejmě překročil nejvyšší povolenou rychlost ve městě a zmatený rozhodčí zapomněl, že náš hráč nemá pod zadkem moped, ale skutečně jen dvě kmitající nohy. Po tomto vyčerpávajícím běhu šel zavzdušněný Bok střídat a byl 8 minut nepoužitelný. Jelikož ani Dušan nedokázal slibnou šanci proměnit v gól a závěr zápasu se nezadržitelně blížil, sáhl soupeř k poslednímu trumfu a to když místo brankáře Benyho nasadil do hry pátého hráče a hrál jakési powerplay, ale opět tréma a přemíra snahy připravila Astru o nějakou vážnější šanci a tak jsme v prvním ligovém utkání uspěli a získali cenné tři body.

Sestava: Lastr - Jarouš, Dušan, Kubí, Vlášek, Prezidento (v teplé záloze) - Bok, Bočíček, Hefi

Gól: Bok