Oficiální stránky kadaňského klubu malé kopané

28.10.2003 od 8:50 hod

Dnešní zápas měl rozhodnout o tom, zda letošní sezóna bude smolná či alespoň v jedné soutěži budeme ve vztyčených pažích třímat pohár. Jelikož v I.lize skončíme nejspíše na 4.místě, byla by velká smůla skončit i v poháru před finálovými branami. Ovšem i pro soupeře, který hraje II.ligu, by byl postup do finále životním úspěchem a proto se ETU II - Astra sešla v tom nejsilnějším složením a s odhodláním znepříjemnit nám sváteční dopoledne. Byl to i takový malý souboj hospod, neboť naší základnou je zimák a soupeř popíjí své žejdlíky Gambrinusu právě na Astře, takže podle pohybu hráčů by mělo být patrné, který výčepní své pivo více ředí vodou.

Na zápas jsme se důkladně připravovali už týdny dopředu. Vážnost mače dokládá i to, že v našem dresu se po dlouhé odmlce objevil šut(k)ér Meli a v průběhu prvního poločasu přiběhl i uřícený Hefi. Letos poprvé byl omluven Otry, neboť jeho víkendová spotřeba alkoholu je finančně náročná, a tak během týdne chodí vypomáhat, spolu s Ukrajinci, místním podnikatelům. Nyní funguje jako ruční vrátek a firmy si nemohou vynachválit značnou úsporu elektrické energie.

Zápas začal vzájemným oťukáváním. Prioritou bylo neinkasovat hloupý gól, k čemuž nás neustále nabádal hlasitým řevem, na lajně koučující prezidento, pro něhož měl zápas zvláštní příchuť, neboť na Astře je odkojen a tak většina protihráčů se během večerů mění v jeho spolupřísedící a určitě by nechtěl poslouchat jejich jízlivé poznámky. První vážnější šance jsme si vytvořili my a naznačili jsme tak Astrákům, kdo že to hraje vyšší soutěž, ale brankář hostů bravurně zlikvidoval šance Boka, Meliho i Šperglína. Po jedné Bokovo kličkované mu soupeř vypíchl balón a dva protihráči se řítili na našeho gólmana. Bok vědom si své chyby, nasadil k takovému sprintu, až se mu tvář začala transformovat do podoby Jarmily Kratochvílové a útočníky na našem vápně doběhl ! A vytrčením své nohy do letící střely šanci zmařil. Přihlížející diváci tento kousek odměnili aplausem a zavzdušněný Bok si rukama házel do úst atomy kyslíku, kterých bylo všude okolo sice dost, ale přirozenou cestou je do plic dostat nemohl. Když se trochu vzchopil připravil 100%ní šanci pro Dušana, prostrčený balón z pravé strany stačilo z metru dopravit do prázdné branky, ale Dušan svým typickým kláštereckým dloubákem branku přestřelil. Výsledek utkání se zrodil ve 12.minutě, kdy Meli posunul na Boka, ten si svou známou kličkou položil brankáře na studenou zem a chladnokrevně otevřel skóre. Astra věděla, že musí hrát aktivněji pokud chtěla myslet na postup, ale Karlííík se v  naší brance tvářil dost sebevědomě a tak hodně šancí zmařil pouze svým pohledem, soupeř  již při zrodu šance věděl, že Karlíííka obyčejnou střelou nepřekonají. Proto zvolili podobnou taktiku jako před čtrnácti dny Futro: při rozehrávání přímých kopů kolem našeho vápna se všichni hráči Astry natlačili před branku a clonili tak brankáři ve výhledu, následnou prudkou střelu se snažili tečovat, ale naštěstí z těchto šancí vytěžili jen pár rohových kopů.

V úvodu druhého poločasu se nás soupeř snažil psychicky rozhodit. Začal si stěžovat na špatný míč, rozhodčí Mezera protest uznal a tak Astráci vytáhli z tašky ještě větší hužvu, než byla ta naše. Když při jedné akci Meli zakopl balón daleko za bránu, pospíchající soupeř chtěl po prezidentovi podat náš „špatný míč“, ale Pavel byl tvrdý a odbyl je, že s tak hnusným balónem se fakt nedá hrát. Až rozhodčí ho z našeho prezidenta vymámil, ale několik vteřin jsme opět ušetřili. Pár střel, které mířili na naší svatyni, kryl skokem plavmo spolehlivý Karlííík, před jehož brankou bylo dost přehuštěno, jak Astráci pokračovali v načaté taktice. Po jednom takovém závaru byl Karlííík nucen vyběhnout za vyraženým míčem za hranici vápna, kde v následném souboji, podle názoru rozhodčího, fauloval a obdržel za to žlutou kartu. Pak Meli prudkou bombou rozezvonil břevno.  Kubí neodkázal z 30 centimetrů zužitkovat Bokovu přihrávku v uklidňující gól. A ani Dušan a po něm Vlášek své šance neproměnili. Míč jsme z větší části drželi na svých kopačkách, v těchto chvílích se projevila technicko-taktická vyspělost Hefiho, který míč uklidnil a přesnou rozehrávkou se svými spoluhráči donutil soupeře ke zmatečnému pohybu po celém hřišti. Blížil se závěr a soupeř se nadechoval k závěrečnému náporu, do branky se převlékl hráč z pole, čímž nás chtěli přečíslit a to se jim i povedlo. Minutu před koncem jsme opět netakticky faulovali poblíž naší branky, Astra se po házenkářsku rozmístila před Karlíííka a prudká střela se začala odrážet od jednotlivých hráčů a zmateně lítala v prostoru našeho vápna, dezorientovaný Bok chtěl míč vší silou zakopnout někam hodně daleko, ale místo toho nakouřil několik svých spoluhráčů a naposled i Kubího, od jehož prsou se balón naštěstí odrazil jinam než do naší sítě. Poslední šanci měla Astra po faulu Karlíííka na hranici vápna, který si šel neohroženě pro vysoký centr, ve vzduchu se srazil s útočníkem Astry a rozhodčí to posoudil jako srážku zaviněnou naším brankářem, někteří fanoušci Astry se dokonce dožadovali pokutového kopu, ale rozhodčí Mezera se smutnými pohledy prohrávajícího mužstva nenechal ošálit. Následný přímák jsme horko těžko odvrátili a pak jsme již mohli slavit postup do finále. Na adresu našich dnešních soupeřů musím pět jen slova chvály, byli nám více než zdatným soupeřem, kdyby s takovou chutí hráli všechna svá utkání, jistě by zanedlouho nastupovali proti nám i v lize.

Do závěrečného finále, které se hraje 22.11.03 nás doprovodí Elmar jež si poradil s druholigovým Liďákem 3:1 a Santos, který stejným výsledkem vyřadil Kopačky.

Gól: Bok

ŽK: Karlííík

Sestava: Karlííík - Vlášek, Dušan, Kubí, Meli, Hefi, Šperglíno - Bok

Kouč: Prezidento

Pomocník kouče: Emíl