Dnešním hlavním úkolem bylo zvítězit za každou cenu, pokud jsme se ještě chtěli vmísit do bojů o ligového mistra. Bohužel soupeř byl proti. Koloman nás přehrál 2:0 a navíc nás uvrhl do hluboké psychické krize, jež vyvrcholila skoro rezignačním dopisem našeho váženého prezidenta Donácia Pavla Podpěry, za který by se nemusel stydět ani Láďa Špidlů. Dopis otiskuji v plném znění: (vyznačené výrazy by nemusely být každému zcela jasné, proto je objasňuji ve vysvětlivkách)

Ahoj Karlos

je pravda, že jsem z pralesní ligy zvyklej (co se týče výkonu hráčů) na hrozný věci, ale to co se děje v posledních zápasech v IQ to jsem ještě neviděl. I Libědický hluchoněmý Karel je proti drtivé většině našich borců hotový Ronaldo. Ten když něco zkurví, tak se alespoň vrátí a toho dotyčného skopne. Naši hráči nemají zřejmě potřebu napravovat svoje minely a tak každý druhý protiútok minimálně tří protihráčů jede na našeho golmana , podporovaného zcela vyjímečně nějakým obráncem (jen když nemá sílu vyběhnout). V tomto zápase nemohu jako jedinému vytknout nic Pažoutovi. Přišel sice později, kdy už jsme prohrávali 1:0 (klasicky na mne šli 3 hráči, zpovzdálí bedlivě pozorováni naší nečinnou obranou). Když mne pak vystřídal, hned chytil tutovku která byla opět přes kopírák ( tři na jednoho a kdesi v dáli, naši hráči, v tradiční roli nezúčastněných diváků). Pak dostal gól opět ze stejné šablony, tentokrát pouze dva na jednoho. Pak však chytil další minimálně 4 tutovky. To už se z našich nikdo neobtěžoval vracet ani z půlky soupeře, maje na rtech slogan :"máme prohrát 2:0, nebo 10:0". Pokud tě někdo informoval o tom,že jsem byl "neúměrně" nasranej, patrně mne ještě "neúměrně"nasranýho neviděl. Je několik pravidel, která by měli znát už žáčci, ale která bohužel nezná nikdo z našeho mančaftu.

1) Když něco zkazím, snažím se to napravit - realita u nás:"stejně bych se nestihl vrátit"

2) Fotbal je o pohybu, nahraju a jdu si do volnýho prostoru - realita u nás: "pochodové cvičení, někdy rychlá chůze"

3) Když mne někdo obehraje, beru to jako osobní urážku a alespoň mu to znechutím - realita u nás: "je lepší a nemá cenu ho honit"

Toto je jen zlomek toho co nikdo z našich není schopen buď pochopit, nebo dodržovat. Nebudu mluvit o určité odpovědnosti každého jedince za to v jakém stavu (u nás spíš v jakém stupni derilia) nastupuje do zápasu. Když přijdeš k nám na lavičku (nezáleží na tom kdy hrajeme) připadáš si tam jako u Dušana v palírně "U rybníčku". Každej sotva leze, místo očí červené kuličky z rulety u které čuměli až do ranních či spíš dopoledních hodin, sotva lezou, smrtelný alkoholický pot po dvou rychlých krocích se z nich jen řine. Nesoudní, nesvéprávní, nesebekritičtí, jen se hádají s rozhodčím, místo aby hráli. Přestává mne to tudíž čím dál tím víc bavit, abych se musel stydět po každém takovém "špičkovém" výkonu chodit venku, natož pak zajít na pivo. Jsem už moc starej na nějaké "vtipné" poznámky a pokud se situace nezlepší, tak se na to vyseru a budu si užívat poklidný fotbalový důchod v Libědicích, bez nervů a zbytečně investovaných peněz a energie do lidí, kteří si to rozhodně nezasluhují. Myslím to dostatečně vážně na to, abych to opravdu udělal a neurážel tak něžné city několika vožralejch debilů svou "neůměrnou" nasraností z jejich triskní parodie na hru zvanou FOTBAL.

PREZIDENTO

Vysvětlivky: Libědice - malá vesnička, kterou si prezidento podmanil. V místním klubu je kapitán, špílmachr, manažer a v budoucnosti se chystá stát se zde i starostou. Pralesní liga - hanlivý název pro soutěže od okresního přeboru níž. Palírna „U rybníčku“ - podnik našeho hráče Dušana, kde se z hnusnýho ovoce vyrábí dost dobrý bumbání. Ruleta - vědomostní hra, která uchvátila většinu mužstva. Musíš zapojit veškeré logické, kombinační a statistické myšlení. Něco na způsob „Milionáře“, do horkého křesla zasedneš ve 23:00 a ráno v 7:00 Vás volá přítel na telefonu (manželka), jestli už náhodou nechceš táhnout domů. Před vchodem si hodíš poslední mincí 50 na 50, jestli se přiznáš o kolik si ochudil domácí rozpočet. Nesoudní, nesvéprávní, nesebekritičtí - kladné vlastnosti, jimiž se vyznačují zvláště politici. Vožralej debil - hráč IQ-0 vyznačující se nazelenalou barvou, rudýma očima, tupým výrazem, nasmrádlým dechem, dementníma rádobyvtipnýma poznámkama, studeným potem, vratkou chůzí a prázdnou peněženkou i sebevědomím. Alkohol - démon, který ovládl naše tělesné schránky. Nepomáhá ani osvědčené zaklínadlo „Odstup Satane“, kterým zkoušíme před každým hospodským prahem odvrátit pokušení.

Je vidět, že absence ofenzivních hráčů (Walda, Lastr, Meli, Šperglíno) je citelnější než se zdálo. Zbytek mužstva je tvořen víceméně obrannými typy a na každý gól se hodně nadře. Při té vší útočné snaze zapomínáme bránit a dostaneme tak laciný gól, na který horko těžko, pokud vůbec, odpovíme. Proti Kolomanu nastoupila i naše nová posila Hefi a podle dostupných informací si nevedl špatně, ačkoliv pár tutovek trestuhodně zahodil, ale doufám, že toto je ta ofenzivní vzpruha, kterou potřebujeme jako sůl a která nás vytáhne z depresivního balastu, ve kterém se nacházíme. Do bojů o první místo už asi nezasáhneme, to by soupeři (Santos i Futro) museli minimálně dvakrát klopítnout a takovou radost nám asi neudělají (i když jsme do závěrečných kol angažovali čaroděje woo-doo, prý jamajčana, Arpáda Balogha). Ale slibujeme, že se popereme o třetí místo, na které si dělá zálusk Vinea, Kopačky a možná i Koloman a kadaňský pohár, kde jsme již v semifinále , vyhrajeme! Také se poohlížíme po nových posilách, doufám, že se dohodneme s Honzou Šimákem, je to poloviční blázen stejně jako my, takže by mezi nás zapadl, akorát nevíme číslo na jeho mobil, takže budeme muset poslat skupinku vedenou Otrym do jižních Čech, aby ho v tamních lokálech vypátrali.