Oficiální stránky kadaňského klubu malé kopané

                                               

 

 

19.10.03 od 8:00 hod

Zápas, který měl každou chvílí vypuknout, byl velmi důležitý pro rozuzlení letošního ročníku I.ligy, neboť náš dnešní soupeř Futro měl stejný bodový zisk jako Santos, ale na konci ročníku by se v případě rovnosti bodů radovali právě hráči Futra, neboť se Santosem mají lepší vzájemnou bilanci. Proto se na utkání přišla podívat i Santosácká delegace a rázem se stala našimi zapřísáhlými fanoušky. Několikrát jsme ji oslovili k vypsání nějaké motivační prémie, ale delegace byla tvořena nejspíše jen nedoslýchavými jedinci. My jsme samozřejmě chtěli zvítězit, jako v každém jiném zápase. A navíc, co kdyby Vinea nebo Kopačky klopýtli a nám by spadla do klína bronzová medaile?

Před utkáním vládla v našich řadách tradiční nervozita z toho, kdo že dneska vlastně přijde a v jakém stavu. Výkop v 8:00 hod je ďábelsky brzký. Pro všechny případy byl povolán Jarda Seifert, který nám už v takových případech několikrát vytrhl trn z paty. Otry měl zákaz návštěvy jakéhokoliv restauračního zařízení a tak se pro změnu opil doma pod dohledem své ženy. Ta ho s šestiměsíčním Kubíkem na klíně pozorovala a dávala tím synovi životní lekci o zhoubném působení alkoholu na člověka. Malý tvoreček poprvé viděl jak se jeho otec mění z nesmělého živitele rodiny v juchající, sebevědomou a neustále vtipem hýřící pralinku (konzumoval konzumní rum). Vlášek se navrátil ke svým tradičním příchodům - osm minut po úvodním hvizdu. Kubí byl původně omluven, neboť jeho malí svěřenci hráli mistrovské utkání, ale poté jsme se dozvěděli, že děcka byli převlečení v dresech a čekali na taktické rady od svého trenéra, ten však ne a ne přijít. Ano, Kubí, po projuchané noci, spal spokojeně ve své postýlce, proto mu prezidento Pavel udělil výstražnou pokutu - zaplatí příští lístek na Český. Héla byl nezvěstný, ač slíbil, že na utkání přijde, proto pomůže Kubímu s lístkem. Meli je už dávno vyléčený, ale na naše zápasy beztak nechodí, prý trpí neznámým únavovým syndromem, některé důvěryhodné zdroje dokonce mluví o ošklivé pohlavní nákaze, kterou obdržel od náhodné známosti. Šperglíno zjistil, že jede na zápas už v 7:30 a že to tudíž na malou kopanou asi nestihne. Ale dostavila se naše posila Hefi a ačkoliv mu rozhodčí Mezera zakázal nastoupit v čepici s indiánskými vzory, stal se jednou s ústředních postav našeho vítězství.

Ještě se ani pořádně nezačalo hrát a prohrávali jsme 0:1. To když se míč dostal k Otrymu, ten začal přehazovat kopýtka přes balón a vlnit tělem tak, jak to viděl na Eurosportu v jedné reklamě na boty s vlnkou, ale jeho pohyby byly po rumu trochu rozmazané a tak mu přiběhnuvší hráč míč bez varování sebral a běžel sám na našeho gólmana. Karlííík proti němu nebojácně vyběhl a skočil mu pod nohy, útočník se však ležícímu brankáři elegantně vyhnul a míč zasunul do branky. Teprve nyní dorazil na fotbal i Dušan, který nemohl najít volné místo k zaparkování svého vozidla. Ale v naší obraně se již zabydlel Jarouš, který předváděl obdivuhodné zákroky a ukázal všem, že ještě nepatří na smetiště dějin. Svým výkonem přesvědčil prezidenta, aby mu byla prodloužena smlouva o další týden (strategie IQ-0 je, že s jedinci staršími 45ti let není žádoucí podepisovat smlouvy delší, abychom se tak vyhli možným soudním sporům s penězuchtivými vdovami). Naše mužstvo nerezignovalo a rozhodlo se nepříznivý stav co nejdříve zvrátit. Hefi svými technickými finesy přečísloval obranu soupeře a přesnými rozehrávkami dával naší hře pohyb. Bok, z této rychlé kombinační hry, vytěžil několik slibných šancí, které prozatím zůstaly nevyužity. Pak se ovšem míč dostal do Karlíííkovi náruče a ten přesným výhozem přes všechny, kdo byl na hřišti, našel volného Boka, ten si míč zpracoval a překonal brankáře, čímž srovnal stav na 1:1. Soupeřova útočná hra spočívala především v prudkých přízemních střelách do zahuštěného prostoru před naší brankou, kde se útočníci Futra snažili míč tečovat a překonat tak našeho gólmana, ale obránci většinou včas uklidili míč do bezpečí. Především Jarouš měl pod holeními chrániči ukrytý magnet a jak se dostat dnes přes tohoto veterána, byl pro soupeřovo playery nerozluštitelný hlavolam. Už se schylovalo ke konci prvního poločasu, chybělo snad pět vteřin, rozhodčí Mezera už měl v ústech připraven vzduch, kterým rozkmitá kuličku ve své píšťalce, když se, po přihrávce od Boka, zjevil před zcela opuštěnou brankou Dušan. Chybělo jen dopravit míč z jednoho metru za brankovou čáru, ale Dušan, v duchu fair play, zakopl míč vysoko nad břevno - řka, že do prázdný dávaj pouze jedinci s nalomeným sebevědomým. Naše lavička ho však nepochopila a Emíl se chystal nalomit mu žebra.

Ve druhém poločase jsme tahali za delší konec provazu. Trvalý tlak, který jsme si vytvořili, byl korunován gólem na 2:1. To když Bok našel za hranicí vápna volného Otryho a ten střelou, jež v sobě skrývala všechny druhy falší, které jdou míči udělit, procedil gólmana hostů. Několik minut poté jsme divákům ukázali hru na jeden dotek, v jejímž závěru Bok strčil Hefimu, ten prudce přenesl na Vláška, neboť viděl, že Vlášek se řítí sám do sítě soupeřovi branky, naštěstí přihrávka dorazila včas a tak Vlášek, místo sebe, dopravil do branky míč - 3:1. Santosáci skákali za postranní čarou jako smyslů zbavení, až to vypadalo, že iq-0 mají oni a ne my, ale do konce zápasu chybělo ještě dlouhých deset minut. Z první vážnější šancí si Karlííík ještě, včasným výběhem a sražením střely na roh, poradil, ale potom se na hranici vápna objevil zády k brance Futrák s poskakujícím balónem u nohy, Karlííík se po házenkářském způsobu rozcapil, čímž každým údem pokryl jeden růžek branky. Ten nejkratší mu však zbyl na místo, kudy nakonec míč do branky prošel. Útočník patičkou, mezi Karlíííkovýma nohama, snížil na 2:3 a Santosáci znejistěli. Závěr poločasu jsme ovšem zahráli po taktické stránce výborně a soupeře jsme už k ničemu vážnému nepustili. Pak ovšem přišel faul cca 6 m před naší brankou a Futro vycítilo poslední naději a opět prudkou střelou směřující na Karlíííka, před kterým jako vždy poskakovali tři soupeři pokrytí našimi hráči, takže bylo přehuštěno, chtěli výsledek alespoň srovnat. Míč se několikrát nečekaně odrazil od těl, jež mu stála v cestě, až skončil u volného hráče Futra a ten chtěl co nejrychleji vystřelit na branku, což se mu sice povedlo, ale Karlííííkova reakce byla rychlejší než útočníkovo střela a tak míč skončil v jeho náručí. Poté rozhodčí zápas ukončil.

Na následných oslavách se k nám připojila i naše nová fanynka, známá to Kedlubna, která v průběhu druhého poločasu upadla na schodech a tak se stala velmi přitažlivou pro našeho dnešního trenéra Lastra, ten se radoval, že má konečně s někým společný koníček, kterým je nový adrenalinový sport - nekontrolovaný volný pád ze schodů (viz reportáž ze zápasu s Faraonama). Pravda Otry trochu žárlil, i když možná se i trochu styděl, neboť poznámky některých přísedících byly opravdu pod pás.

Sestava: Karlííík - Jarouš, Pavel, Dušan, Otry, Vlášek - Hefi, Bok

Góly: Bok, Otry, Vlášek

ŽK: Otry, Jarouš

Trenéři: Lastr a Emíl