|
|
|
|
19.10.03 od 8:00 hod Zápas,
který měl každou chvílí vypuknout, byl velmi důležitý pro rozuzlení
letošního ročníku I.ligy, neboť náš dnešní soupeř Futro měl stejný
bodový zisk jako Santos, ale na konci ročníku by se v případě
rovnosti bodů radovali právě hráči Futra, neboť se Santosem mají lepší
vzájemnou bilanci. Proto se na utkání přišla podívat i Santosácká
delegace a rázem se stala našimi zapřísáhlými fanoušky. Několikrát jsme
ji oslovili k vypsání nějaké motivační prémie, ale delegace byla tvořena
nejspíše jen nedoslýchavými jedinci. My jsme samozřejmě chtěli zvítězit,
jako v každém jiném zápase. A navíc, co kdyby Vinea nebo Kopačky klopýtli
a nám by spadla do klína bronzová medaile? Před
utkáním vládla v našich řadách tradiční nervozita z toho, kdo
že dneska vlastně přijde a v jakém stavu. Výkop v 8:00 hod je ďábelsky
brzký. Pro všechny případy byl povolán Jarda Seifert, který nám už v takových
případech několikrát vytrhl trn z paty. Otry měl zákaz návštěvy
jakéhokoliv restauračního zařízení a tak se pro změnu opil doma pod
dohledem své ženy. Ta ho s šestiměsíčním Kubíkem na klíně
pozorovala a dávala tím synovi životní lekci o zhoubném působení alkoholu
na člověka. Malý tvoreček poprvé viděl jak se jeho otec mění z nesmělého
živitele rodiny v juchající, sebevědomou a neustále vtipem hýřící
pralinku (konzumoval konzumní rum). Vlášek se navrátil ke svým tradičním
příchodům - osm minut po úvodním hvizdu. Kubí byl původně omluven, neboť
jeho malí svěřenci hráli mistrovské utkání, ale poté jsme se dozvěděli,
že děcka byli převlečení v dresech a čekali na taktické rady od svého
trenéra, ten však ne a ne přijít. Ano, Kubí, po projuchané noci, spal
spokojeně ve své postýlce, proto mu prezidento Pavel udělil výstražnou
pokutu - zaplatí příští lístek na Český. Héla byl nezvěstný, ač slíbil,
že na utkání přijde, proto pomůže Kubímu s lístkem. Meli je už dávno
vyléčený, ale na naše zápasy beztak nechodí, prý trpí neznámým únavovým
syndromem, některé důvěryhodné zdroje dokonce mluví o ošklivé pohlavní
nákaze, kterou obdržel od náhodné známosti. Šperglíno zjistil, že jede
na zápas už v 7:30 a že to tudíž na malou kopanou asi nestihne. Ale
dostavila se naše posila Hefi a ačkoliv mu rozhodčí Mezera zakázal
nastoupit v čepici s indiánskými vzory, stal se jednou s ústředních
postav našeho vítězství. Ještě
se ani pořádně nezačalo hrát a prohrávali jsme 0:1. To když se míč
dostal k Otrymu, ten začal přehazovat kopýtka přes balón a vlnit tělem
tak, jak to viděl na Eurosportu v jedné reklamě na boty s vlnkou,
ale jeho pohyby byly po rumu trochu rozmazané a tak mu přiběhnuvší hráč míč
bez varování sebral a běžel sám na našeho gólmana. Karlííík proti němu
nebojácně vyběhl a skočil mu pod nohy, útočník se však ležícímu brankáři
elegantně vyhnul a míč zasunul do branky. Teprve nyní dorazil na fotbal i Dušan,
který nemohl najít volné místo k zaparkování svého vozidla. Ale v naší
obraně se již zabydlel Jarouš, který předváděl obdivuhodné zákroky a ukázal
všem, že ještě nepatří na smetiště dějin. Svým výkonem přesvědčil
prezidenta, aby mu byla prodloužena smlouva o další týden (strategie IQ-0
je, že s jedinci staršími 45ti let není žádoucí podepisovat smlouvy
delší, abychom se tak vyhli možným soudním sporům s penězuchtivými
vdovami). Naše mužstvo nerezignovalo a rozhodlo se nepříznivý stav co nejdříve
zvrátit. Hefi svými technickými finesy přečísloval obranu soupeře a přesnými
rozehrávkami dával naší hře pohyb. Bok, z této rychlé kombinační
hry, vytěžil několik slibných šancí, které prozatím zůstaly nevyužity.
Pak se ovšem míč dostal do Karlíííkovi náruče a ten přesným výhozem přes
všechny, kdo byl na hřišti, našel volného Boka, ten si míč zpracoval a překonal
brankáře, čímž srovnal stav na 1:1. Soupeřova útočná hra spočívala především
v prudkých přízemních střelách do zahuštěného prostoru před naší
brankou, kde se útočníci Futra snažili míč tečovat a překonat tak našeho
gólmana, ale obránci většinou včas uklidili míč do bezpečí. Především
Jarouš měl pod holeními chrániči ukrytý magnet a jak se dostat dnes přes
tohoto veterána, byl pro soupeřovo playery nerozluštitelný hlavolam. Už se
schylovalo ke konci prvního poločasu, chybělo snad pět vteřin, rozhodčí
Mezera už měl v ústech připraven vzduch, kterým rozkmitá kuličku ve
své píšťalce, když se, po přihrávce od Boka, zjevil před zcela opuštěnou
brankou Dušan. Chybělo jen dopravit míč z jednoho metru za brankovou čáru,
ale Dušan, v duchu fair play, zakopl míč vysoko nad břevno - řka, že
do prázdný dávaj pouze jedinci s nalomeným sebevědomým. Naše lavička
ho však nepochopila a Emíl se chystal nalomit mu žebra. Ve
druhém poločase jsme tahali za delší konec provazu. Trvalý tlak, který
jsme si vytvořili, byl korunován gólem na 2:1. To když Bok našel za hranicí
vápna volného Otryho a ten střelou, jež v sobě skrývala všechny
druhy falší, které jdou míči udělit, procedil gólmana hostů. Několik
minut poté jsme divákům ukázali hru na jeden dotek, v jejímž závěru
Bok strčil Hefimu, ten prudce přenesl na Vláška, neboť viděl, že Vlášek
se řítí sám do sítě soupeřovi branky, naštěstí přihrávka dorazila včas
a tak Vlášek, místo sebe, dopravil do branky míč - 3:1. Santosáci skákali
za postranní čarou jako smyslů zbavení, až to vypadalo, že iq-0 mají oni
a ne my, ale do konce zápasu chybělo ještě dlouhých deset minut. Z první
vážnější šancí si Karlííík ještě, včasným výběhem a sražením
střely na roh, poradil, ale potom se na hranici vápna objevil zády k brance
Futrák s poskakujícím balónem u nohy, Karlííík se po házenkářském
způsobu rozcapil, čímž každým údem pokryl jeden růžek branky. Ten
nejkratší mu však zbyl na místo, kudy nakonec míč do branky prošel. Útočník
patičkou, mezi Karlíííkovýma nohama, snížil na 2:3 a Santosáci znejistěli.
Závěr poločasu jsme ovšem zahráli po taktické stránce výborně a soupeře
jsme už k ničemu vážnému nepustili. Pak ovšem přišel faul cca 6 m před
naší brankou a Futro vycítilo poslední naději a opět prudkou střelou směřující
na Karlíííka, před kterým jako vždy poskakovali tři soupeři pokrytí našimi
hráči, takže bylo přehuštěno, chtěli výsledek alespoň srovnat. Míč se
několikrát nečekaně odrazil od těl, jež mu stála v cestě, až skončil
u volného hráče Futra a ten chtěl co nejrychleji vystřelit na branku, což
se mu sice povedlo, ale Karlííííkova reakce byla rychlejší než útočníkovo
střela a tak míč skončil v jeho náručí. Poté rozhodčí zápas ukončil. Na
následných oslavách se k nám připojila i naše nová fanynka, známá
to Kedlubna, která v průběhu druhého poločasu upadla na schodech a tak
se stala velmi přitažlivou pro našeho dnešního trenéra Lastra, ten se
radoval, že má konečně s někým společný koníček, kterým je nový
adrenalinový sport - nekontrolovaný volný pád ze schodů (viz reportáž ze
zápasu s Faraonama). Pravda Otry trochu žárlil, i když možná se i
trochu styděl, neboť poznámky některých přísedících byly opravdu pod pás. Sestava:
Karlííík - Jarouš, Pavel, Dušan, Otry, Vlášek - Hefi, Bok Góly:
Bok, Otry, Vlášek ŽK:
Otry, Jarouš Trenéři:
Lastr a Emíl
|