Oficiální stránky kadaňského klubu malé kopané

12.10.2003 od 13:00 hod

Po třech zápasech, kdy jsme odešli poraženi, nás čekal další nevyzpytatelný soupeř a to Faraoni. Večer před utkáním byli všichni hráči, kteří mohli k zápasu nastoupit, důsledně upozorněni na dodržování životosprávy pod pohrůžkou vysoké pokuty. Otrymu byl vmíchán do nápoje uspávací prostředek a antiviagra, a ten unaven odešel ve 2 hodiny ráno spát a světe div se - domů. Boka, si na žádost prezidenta, přišla do hostince vyzvednout jeho drahá polovička Jana. Karlíííkovi, jakožto zodpovědnému jedincovi, byla dána absolutní volnost a ten toho nezneužil, ale nevím nevím, jak by to dopadlo, kdyby se nehrálo až od 13:00, neboť jeho rudé oči naznačovali, že koukal na televizi minimálně do ranního svítání. A Kubí po několika tancích na diskotéce, když zjistil, že jeho rapové variace nikoho neuchvacují, odešel též zavčasu do tepla svého bytu.

Bylo asi deset minut do úvodního hvizdu a přítomní hráči byli svědkem nevídané události, která nám všem vyrazila dech. Ke hřišti se blížil Vlášek, což znamenalo, že poprvé ve svém životě uvidí, jak takový fotbalový zápas začíná. Další novinkou v našem týmu bylo angažování Bočíčka (jde o mladého talentovaného fotbalistu, jinak adoptivního syna velkého Boka).

Vrhli jsme se do utkání s jediným cílem, protrhnout smůlu z posledních utkání a získat konečně tři body. Naštěstí soupeř nastoupil s patřičným respektem a tak jsme první minuty mohli věnovat dotrávení obědů. Obě mužstva se bála udělat chybu a tak nebezpečných akcích před brankami bylo poskrovnu. Z našich hráčů udělal rychlejší pohyb pouze Šperglíno, jehož motivuje uzavřená sázka, kterou vyhraje jedině v tom případě, když do konce sezóny nastřílí 10 gólů. Faraoni chvílemi působili odevzdaným dojmem a tak se do útočných akcích pouštěli i naši obránci, ale když si naběhli do volného prostoru, přihrávky se nedočkali. Naopak odražený míč většinou získali hbití útočníci Faraonů, kteří se ho snažili, v rychlém protiútoku, uklidit do naší brány. Nejnebezpečněji vystřelil Lešťa, jehož rána skončila na břevně vyplašeného Karlíííka, který jinak v prvním poločase nemusel řešit žádnou ošemetnou situaci. Poločas však skončil bez branek, ačkoliv šancí jsme si opět vypracovali spoustu. Opět se ukázalo, že nám chybí hráč, který se nebojí vystřelit ze střední vzdálenosti. Hráči, kteří v současnosti nastupují v oranžových dresech totiž vystřelí málokdy a když už se tak rozhodnou, dopadne to buď prudkou bombou daleko a vysoko od brány a nebo šmudlou, která může gólmana soupeře leda tak rozesmát.

Na druhý poločas se dostavil i Kubí, který měl trenérské povinnosti u malých fotbalových žáčků. I tento poločas probíhal v tempu odpovídajícímu věku hráčů na obou polovinách hřiště. Prudký sprint byl vidět jen jednou a to když se o balón, mířící za postraní čáru, rozhodli bojovat dva dravci - Bok s Lešťou. Hlasité supění obou sprintérů naznačovalo, že ani jeden nechce být tím druhým, ale nakonec Lešťa o prsa (má trojky) vyhrál, Bok byl však vítězem morálním, neboť míč, který nakonec v autu skončil, patřil nám. Konečně jsme svou optickou převahu vyjádřili i gólově, když Šperglíno nahrál volnému Bokovi a ten „propálil“ vše co mu stálo v cestě, 1:0. Gól vnesl do našich řad klid a i soupeř vypadal spokojeně. Několikrát sice mohl Seli, Lešťa či Jelen pálit na osamoceného Karlíííka z bezprostřední blízkosti, ale očividně jim bylo našeho brankáře líto a proto nahrávali lépe postavenému spoluhráči tak dlouho, až o balón přišli. Jelikož Faraoni góla asi dát nechtěli, snažili jsme se je  dorazit a Dušan, po nahrávce Boka, zvýšil na 2:0. I za tohoto stavu se Faraoňáci snažili sem tam vystrčit růžky (Jelen parůžky), ale ty jim brzy uťal Šperglíno, který dorazil míč do prázdné brány a upravil tak stav na konečných 3:0. Ke gólové nahrávce se vehementně hlásil Bok, ale známý to krkoun chtěl svou šanci zakončit sám a z ostrého úhlu se snažil míč propasírovat do branky, tam však bylo málo místa a balón skončil na tyčce, od které se odrazil k volnému Šperglínovi. Bok se hájil matematickou větou, která říká, že úhel odrazu se rovná úhlu dopadu, ale my víme jak to bylo. Konečně nastal čas pro naši posilu Bočíčka a jeho příchodem na hřiště se proměnil i Bok, tolik nahrávek, které rozdal jsme u něj již dlouho neviděli. Pravda měli jen jednoho adresáta - ano Bočíčka. Otčím chtěl svému synovi zpestřit první ligový start gólem a Bočíček se do několika slibných šancí dostal, ale bohužel dnes se mu vsítit nepovedlo. Konečně však máme v mužstvu mladou krev a když bude Bočíček pilně trénovat, může za nějakých deset let vyspět do fotbalisty našeho formátu, ale to ho čeká ještě hodně práce a odříkání. Nejvážnější šanci na zkorigování stavu měl vzteklou Seli, řítil se od poloviny hřiště sám na Karlíííka, ten ho však zkušeně vybruslil a skokem pod nohy mu míč uzmul. Teď už bylo jasné, že si náš brankář připíše shut-out, neboť každou chvílí se blížil konec utkání. Ke konci zápasu ještě nastalo pozdvižení v ochozech. Při jedné šanci Faraonů jsme uslyšeli hlasitý údiv přihlížejících a když jsme obrátili zrak na diváky, zjistili jsme, že vůbec nekoukají na nás, ale na blízké desetimetrové schodiště. O rozruch se postaral Lastr, který celý zápas seděl zcela spitý na nejvrchnějším schodu a něco stále ťukal do své Nokie, když se rozhodl, že sejde, aby nám byl blíže, jeho nohy i s berlí mu vypověděli poslušnost a Lastr se jal krkolomnými salty, proloženými kotouly vzad a několika vruty, řítit dolů. Takovej "ledovej dech" by nezvládl ani Valenta. Na nejspodnějším schodě zůstal tupě ležet a blbě se culil.

Sestava: Karlííík - Vlášek, Otry, Kubí, Dušan - Bok, Bočíček, Šperglíno

Góly: Bok, Dušan, Šperglíno

Roztleskávač: parakotoulista Lastr

Povzbuzovač: parablázen Emíl