Oficiální stránky kadaňského klubu malé kopané

16.11.2003 od 12:10 hod

Ráno, když nás probudil zpěv promrzlých vran, žila v nás ještě naděje, že některý z našich soupeřů v boji o medailové pozice znervózní a jejich klopýtnutím nám spadne do klína cenný kov. Leč nestalo se tak. Kopačky porazili 3:2 Futro a Vinea deklasovala Afriku 8:2. My jsme tudíž nastupovali k zápasu, který již neměl žádný výrazný vliv na konečnou podobu tabulky. Přesto jsme se sešli v silné sestavě a před finálovými boji kadaňského poháru se všichni chtějí vejít do konečné nominace. Přišli i Otry s Kubím, kteří vyrazili v pátek na pivo a ještě v sobotu večer jste je mohli spatřit na zimáku, kde tropili značnou ostudu a podle zevrubné kontroly jejich artikulačních schopností a motorických dovedností jsem je tipoval, že do úvodního hvizdu se nemohou dát dohromady. Ale jejich organizmus si poradil s monstrózní dávkou alkoholu až nápadně lehce, a to co by zabilo stádo muflonů, s našimi playery neudělalo nic, jen jim to způsobilo ještě větší žízeň a tak už se těšili, jak si dají po zápase jeden studený Gambrinus.

Za lehkého mrholení mohlo utkání začít. Všichni aktéři ctili „důležitost“ zápasu a tak na obou stranách nastupovali jednotlivý hráči tak jak běželi minuty bez ohledu na to, jestli je na hřišti přehršel obránců či naopak. I ostrých soubojů bylo poskrovnu. Po úvodním zahřátí organizmů lehkými výklusy se útočník Chmelu rozhodl vystřelit z asi 10 metrů a míč k překvapení všech roztřepal naší síť - 0:1. Karlííík se na míč sápal stylem Rašky dopadajícího do telemarku, neboť měl rozpažené ruce a míč chtěl zakleknout levým kolenem či co. Hráči v poli poznali, že na Karlíííka dosedla krize zvaná Pažoutovka, a tak v dalším průběhu utkání zvýšili tempo a do všech střel se obětavě vrhali, jen aby neprošly na našeho gólmana. Zvýšené úsilí přineslo hned odměnu v podobě vyrovnání, které zařídil Dušan po přihrávce, ve formě hrajícího, Hély. A o několik minut později Dušan oplatil gólovou přihrávku Hélovy, který strhl vedení na naši stranu. Ale ani tento stav nevydržel dlouho, neboť i další střela mířící na naší branku skončila v síti. Karlííík opět jen tupě zíral a rozhazoval svýma hubenýma pažičkama, na nichž měl nasazené velké rukavice, jejichž dlaně byly zatím panensky nedotčené. Další šanci Chmeláků Karlííík sice vyrazil, ale tak nešťastně, že odražený míč připlachtil na zcela volného soupeře, který ho prudkou ranou vrátil do pravého růžku naší svatyně. Na brankové čáře však stál Dušan, který se odrazil a dlaněmi vytěsnil míč na roh. Marně jsme se snažili rozhodčímu Mezerovi namluvit, že v naší brance došlo k vystřídání nejistého Karlíííka jistým Dušanem a ani poslední argument, že si Dušan kryl své vyvinuté genitálie před prudkou střelou, neprošel a rozhodčí našeho hráče nemilosrdně vyloučil a nařídil pokutový kop. Naši hráči, seznámeni s Karlíííkovou formu, nechtěli ani nechat soupeře penaltu kopat a rovnou si postavili míč na středovou značku, s tím že budou rozehrávat, ale Mezera je zastavil, že musí být učiněno pravidlům zadost. Protihráč si tudíž postavil míč na penaltovou značku a rozeběhl se. Jeho střela byla razantní. Karlííík se však lehce zavlnil, zhoupl se v levém koleni, napnul koleno pravé a podle vzorce F=m*g se skácel k Zemi, míč vyrazil a spoluhráči mu opět začali věřit. Za zmínku stojí ještě jedna událost, která stojí za připomenutí a to když po jedné nepřehledné situaci, míč začal poskakovat ve středu hřiště, přiběhl k němu prezidento a prudkým halfvolejem chtěl balón ukopnout někam hodně daleko (soudě podle razance), do cesty se mu však postavil Kubího obličej a tak míč neuletěl ani dva metry a milého Kubího knockoutoval, ten ještě z posledních sil pohybem paží naznačil, že by potřeboval střídat a lavička ač se dusila smíchy jeho přání vyslyšela. Kubí, který přežil dvě noci na Liďáku bez újmy, což je úctihodný výkon, nakonec dostal na držku od špinavé koule.

Druhý poločas byl z naší strany lepší a vytvořený tlak jsme korunovali i góly. Nejdříve Héla převzal Otryho přihrávku a levačkou zvýšil na 3:2 v náš prospěch. Soupeř ještě chtěl na tento gól co nejdříve odpovědět, ale Karlííík se už překvapit nenechal a navíc na některé hráče Chmelu dolehl stín vlastní nemohoucnosti, kterou si vybíjeli neustálým řečněním za což si jeden z nich také vykoledoval červenou kartu. Pak přišla krásná kombinační akce na jejímž konci stál Jarouš, který nekompromisně doklepl z dvou metrů do opuštěné branky a tak se mohl po pěti letech opět radovat z gólu. Jeho gól pohřbil i zbytek nadějí Chmelu na zisk nějakého bodu. A tak ke konci zápasu ještě Otry prudkou střelou zpečetil výsledek na 5:2.

Následná oslava na Český se nesla ve znamení křiku mužstev, která skončila na medailových místech, a tak se nám z jedné strany řinulo "Kdo je nejlepšííííííí? Santóóóóós!" a z druhé zase "Kopačky, Kopačky!", takže nás po několika pivech rozbolela hlava. Hráči Kopaček pak začli mastit pokera a to byla jejich smrt, neboť jakmile to zmerčil starý karbaník Héla, ihned se k nim vetřel a předstíral, že je úplný zelenáč. Nakonec je stáhnul takovým způsobem, že klukům nezbyla ani desetikoruna na pivo. Před odchodem jsme slíbili Santosu pomstu, kterou vykonáme v utkáních kadaňského poháru, ale nevím nevím, soupeři budou nadmíru silní.

Sestava: Karlííík - Prezidento, Otry, Jarouš, Kubí, Dušan - Bočíček, Héla

Góly: Héla 2x, Dušan, Jarouš, Otry

Trenéři: silný Bok a silnější Lastr